pátek 31. května 2013

Zkouška z matematiky

Dneska ráno dělala Maggie zkoušku z matematiky. V češtině, se mnou jako tlumočníkem. Prošla. Čekalo se od ní, že vyjmenuje číselnou řadu do 35, napočítá pozpátku od 12 do 1, dokáže říct číslo za a před daným číslem. Pozná počet předmětů do sedmi bez počítání po jednom. Nakonec měla sčítat a odčítat přibližně do 12, ale bylo to velmi názorně podané (učitelka jí ukázala např. 7 knoflíků, řekla, kolik jich je, pak je zakryla, ukázala dalších 5, opět řekla, že jich je pět, kolik má celkem?).

Po návratu domů se ukázalo, že máme zamčený dům - zde věc nebývalá, dům nezamykáme a mám matné tušení, že klíče jsou uložené někde v kuchyňské lince. Ovšem dneska si zřejmě někdo hrál s podivným mechanismem zdejších klik, dveře zaklaply a my se nemohli dostat dovnitř. Naštěstí sítě v oknech možná zastaví hmyz, ale nás ne, prohodili jsme Táďu oknem dovnitř a on nám otevřel.

Na fotografii je Orlí jezero neboli Eagle Lake.




čtvrtek 30. května 2013

Máme zoráno a zaseto!

Poznatek 1: To, co jsem při zběžném pohledu považovala za bývalé záhonky, zřejmě skutečně bývalé záhonky jsou (druhá možnost je hřbitov), ale už je na nich slušná školka borovic.

Poznatek 2: Myslela jsem, že ten kamenitý písek na naši příjezdovou cestu odněkud navezly. Omyl - je to zřejmě běžná zdejší půda.

Přesto jsme se nenechali zastrašit a s pomocí Táďova rýče jsou máta, fazole a mrkev v zemi. Tešíme se na sklizeň.


středa 29. května 2013

Jonas Jonasson: Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel

Snůška absurdit, poskládaná a vyprávěná tak, že by tomu člověk věřil, ale hlavně čte bez dechu až do konce. Čtivé, zábavné. Děj je naprosto pitomý, ale jako odpočinkovou četbu doporučuji.

(Panteon 2012)

Nasturtium

Budu se muset naučit vyslovovat "driving license" - nakonec jsem se s tím chlápkem na radnici nějak domluvila, ale cítil potřebu mi svůj vlastní řidičák radši strčit pod nos, aby se ujistil, že chci skutečně řidičák a ne registraci auta nebo povolení nosit zbraň.

Odpoledne jsme s dětmi navštívily zahradnické centrum a zakoupili několik pytlíků semen: mrkev, fazole, hrách, mátu a nasturtium. Nasturtium jsme navzdory dešti už nastrkali do země. Jsou to zřejmě nějaké afrikány nebo lichořeřišnice.


úterý 28. května 2013

Uvězněni na pustém ostrově

U Bar Harboru je ostrov Bar Island a na něj lze za odlivu dojít suchou nohou. Ovšem jak se blíží příliv, cesta se zaplavuje a zaplavuje - až se ocitne pod vodou celá. A dneska, když Maggie byla ve školce, jsme se na ten ostrov s Táďou vypravili, prozkoumávali širé lesy, kterými je pokrytý, a pak na jednou bylo pozdě, cesta zmizela. Nezbylo nám než zout boty, brodit se vodou a utíkat na břeh, rychle, protože přílivová vlna nám byla v patách.

Dobrodružství jsme přežili a, jak vidíte na fotce, Táďa chce být správný americký hoch a za peníze, které dostal k svátku, si koupil basebolovou pálku. Už trénuje odpaly.


(Kancelář pro uvádění románů na pravou míru: Utopení ani smrt hladem nám nehrozilo. Ale zaplavení šíje přišlo velmi náhle. Svačili jsme na břehu v domnění, že máme vše pod kontrolou, a najednou se nestačili divit. Necelé dvě a tři čtvrtě hodiny od maximálního odlivu byly na cestě zaplaveny první dva metry a tři hodiny od odlivu by člověk v některých místech spíš plaval než brodil.)

pondělí 27. května 2013

Memorial Paráda a Ship Harbor

Poslední květnové pondělí se ve Spojených státech slaví Memorial Day - vzpomínka na padlé vojáky. Je to státní svátek a, alespoň tady u nás, i sebemenší obec má nějakou svou vzpomínkovou akci, obvykle parádu - vojenskou přehlídku.

My jsme se na parádu jeli podívat do Ellsworthu, což je blízké velké město, kde narozdíl od Bar Harboru mají obchoďák, MacDonalda a podobné výdobytky civilizace - žije tam necelých osm tisíc obyvatel. Počet vojáků v podobných zapadlých městečkách samozřejmě není velký, takže v našem průvodu pochodovala Color Guard (co to je si radši přečtěte zde, mně přijde příliš neuvěřitelné, že si Ellsworth udržuje skupinku starších pánů v uniformách jen proto, aby nosila v průvodu vlajku), tři veteráni a jedna veteránka (jestli to tedy nebyla nějaká další barevná garda), dobrovolní hasiči, skauti, orchestr základní školy a orchestr střední školy.

Odpoledne jsme jeli Táďovi splnit jeho věčné přání "já chci k moři!" a byli jsme úplně na jihu ostrova u Bass-Harborského majáku a pak na procházce u Ship Harboru (ano, skoro vše se tu jmenuje harbor, znamená to přístaviště).

neděle 26. května 2013

Jesup path a pizza

Dopoledne se nám povedlo strefit dvě hodiny, kdy z nebe nepadala skoro žádná voda, a byli jsme na moc pěkné procházce v parku - na Jesup path (Jesupově stezce). Dřevěný chodníček v mokřadech, nekonečně odstínů zeleně, ale foťák zůstal doma. Večer jsme pekli a hlavně zdobili pizzy. 

sobota 25. května 2013

The Jolly Mon

Byly jsme v divadle, na absolventském představení nějaké dívčiny ze zdejší vysoké školy. Absolventka napsala scénář podle zřejmě kultovní dětské knížky. Herecké výkony (a výprava byly až neuvěřitelně profesionální, ovšem děj byl neuvěřitelně kýčovitý a plochý. Má-li knížka v sobě nějakou poetiku, v divadle z ní nezůstala ani kapka.



pátek 24. května 2013

Americká škola

Před nástupem: První schůzku ve škole jsme si domluvili už z Čech. Sešly se s námi čtyři dámy - ředitelka školy, "koordinátorka pro speciální případy", učitelka v kindergarten a učitelka angličtiny. Působily velmi mile, ochotně a kompetentě.

Ve třídě je čtrnáct dětí a jedna učitelka. Pětileté děti chodí do tzv. kindegarten, což se překládá jako školka, ale je to součástí školy a režim je školní. Po prázdninách půjdou do 1. třídy (First Grade).

Třída je zařízena podobně jako v české školce (a přinejmenším i v první třídě vypadá stejně) - koberec, stolky, kolem kterých sedí čtyři děti, podél stěn poličky s pomůckami a hračkami, na stěnách tabule a plakáty s barvami, abecedou, matematikou... Ve třídě mají nejen umyvadlo, ale i vlastní toaletu.

Před začátkem vyučování: Po příchodu do školy (ve čtvrt na devět) si děti asi čtvrt hodiny hrají - vláčky, kreslení, stavebnice. Jsme přece ve školce.

Začátek vyučování: Povídání o datu, počasí, kolikrát už byli ve škole a kolikrát ještě půjdou, kolik dětí je a není přítomno. Orientace ve světě a nenápadné počítání.

Čtení a psaní: Děti umí napsat všechna písmena velká i malá a spellovat je. Mají zásobu slov, která umí napsat, protože se je otrocky naučila, zapamatovaly si je (I, am, it, at, in, on, this...).

Další slova se učí číst od prvních a prvních dvou písmen. Používají k tomu kartičky, kde jsou tyto první písmena napsaná a je tam nakreslené nějaké slovo, které těmito písmeny začíná. Například "C - obrázek kočky". Dítě napsané písmeno nejprve vyspelluje ("si:"), pak přečte tak, jak se vyslovuje v nakresleném slově ("k") a nakonec slovo (cat)  řekne, tedy "si: - k - kæt". Trénují v kroužku, každou kartičku "přečte" nejprve vyvolané dítě, pak zopakuje celá třída.

Byla jsem svědkem zavedení nové kartičky, se šnekem - snail. Kartička se čte  "es - en - sn - sneɪl". Děti vymýšlely a učitelka psala ještě kupu dalších slov začínajících na "sn", aby se se spojením těchto dvou písmen důkladně seznámily.

Podle diktátu děti dokážou napsat jednoslabičná slova (drip, shot, frog, flag). Učitelka je říkala s tak jasnou výslovností, že i Maggie je napsala téměř správně, i když je před tím nikdy neslyšela (jen místo flag napsala fleg).

I když správný pravopis se od dětí po roce ve škole zřejmě očekává jen u malého počtu slov, četla jsem na nástěnce jejich vyprávění o zážitcích z prázdnin a dokázali srozumitelně napsat i věty. Písmenka sice chyběla i přebývala, ale s trochou fantazie a díky ilustracím byl děj srozumitelný.

Jídlo: Jídlo z domova si děti nosí v tzv. lunchboxu, hadrové zpevněné schránce z omyvatelného materiálu. O půl desáté mají svačinu. V jedenáct jdou s učitelkou na oběd do "cafeterie", někdo si nese svůj lunchbox, někdo oběd z domova zapije školním mlékem, někdo má oběd ze "školní jídelny". Po obědě si do dvanácti hrají.

Pak přijde na řadu tělocvik nebo "umění", tak daleko jsme se zatím ale s Maggie nedostali. Už ale byla na školním výletě v muzeu zdejší fauny.


Z Magiiny aktovky: Lunchbox. Pojmenování barev Maggie psala druhý den ve škole, podotýkám, že malými písmeny nikdy před tím nepsala. Obrázek princezny ve vězení. A procvičovací kartičky.

čtvrtek 23. května 2013

Maggie ve škole

V úterý byla Maggie poprvé ve škole - pro začátek jen na hodinu a se mnou (její popis události si můžete přečíst tady). Ve středu tam byla hodinu se mnou a hodinu  sama. Dneska byla na celém dopoledním vyučování sama. Učitelka mi říkala, že při každé příležitosti mlela pantem - česky, ale zjevně spokojeně. Zítra pojede na školní výlet do muzea. 

Předem se dost bála, ale posbírala veškerou odvahu a šla do toho. Kdy a jak si bude povídat se spolužáky nevím (ani v Čechách toho s vrstevníky nikdy moc nenapovídala), ale výuku myslím zvládne.



středa 22. května 2013

úterý 21. května 2013

Maggie poprvé ve škole

Maggie popsala pro tetu:
Ve škole se mi líbilo moc, ale trochu jsem se tam bála. Když jsme přišli do školy, děti si zrovna hráli. Potom jsme si sedli ke stěně a dělali jsme, kolikátý je rok, který je měsíc a potom jsme četli písmenka a slabiky a říkali obrázky. Potom bylo psaní. Po psaní byla svačinka a, když jsem měla skoro dojedeno, tak máma šla pro Táďu. Zatím jsem dojedla banán a potom jsme šli domů. Zatím, co já jsem byla ve škole, tak Táďa s tátou smontovali kolo a byli v hospodě. Táďa měl k pití čaj a táta kafe a měl každý svůj muffin. Potom jsme jeli do obchodu, koupili jsme tam dvanáct muffinků s krémem a dva džusy. Šest muffinků bylo čokoládových a šest vanilkových. Každý v autě měl jeden. Aby to bylo spravedlivé, měl každý mít tři, ale máma a táta měli dva a my čtyři. A doma jsme dojedli muffinky a dva nechali tátovi.

neděle 19. května 2013

Great Head

Někteří účastníci si mysleli, že jdeme na lehkou procházku na písečnou pláž (Sand Beach), jiní ale chtěli mít cestu DOBRODRUŽNOU, tak jsme začali téměř kilometrem bez cesty po pobřežních útesech. Pak už byl trail přes Velkou Hlavu (Great Head) hračka a ve dvě hodiny jsme byli na pláži. Byl by tam skvělý piknik, mít s sebou něco k obědu. Kopáčům s rýčem to ovšem nevadilo.



sobota 18. května 2013

Bar Island

Bar Island je ostrůvek kousek od centra Bar Harboru zajímavý tím, že za odlivu se ne něj dá dojít suchou nohou. Tak jsme tam došli a dali si tam muffiny.


pátek 17. května 2013

Táďa hraje divadlo

"Vypněte si prosím lidi mobily, začíná divadlo." Zpěv: "Jsem slavný horolezec, jsem slavný horolezec, jsem slavný horolezec."
"Dobrý den, děti. Začíná pohádka O slavném horolezci. Byl jeden slavný horolezec a měl rád slanou vodu. Vzal ji na rejč a lízal."
"Mně se chce kakat. Přéstávkaáá. Mami, je přestávka. Můžeš si znovu zapnout mobil."

Maggie na kolečkových bruslích a zase moře

Velké prázdné parkoviště připravené na zahájení sezóny v národním parku a Maggie potřetí na bruslích (poprvé půjčené někde na dětském dnu, podruhé krátce týden po Vánocích). Udržela se na nich ve stoje, maličkými pohyby se lehce pohybovala vpřed, dokázala krátce zvednout jednu nohu a dělat dřepy. Myslím, že příště už se začně pořádně odrážet - jen musíme na youtube nastudovat, jak se to má dělat, já na kolečkových bruslích nikdy nejela.

V podvečer jsme na Táďovo přání vyjeli na chvilku k nejbližšímu moři. Házel tam rýčem kamínky do vody, že prý přikládá pod kotel. 





čtvrtek 16. května 2013

Přijela stěhovací bedna

Dneska dopoledne přijela stěhovací bedna (měsíc a čtyři dny po zabalení). Kromě krabic přivezla i kola, děti je hned vyzkoušeli v naší ulici.


středa 15. května 2013

Schůzka ve škole a Otter Point

V poledne jsme byli (celá rodina) ve škole, setkali jsme se s ředitelkou, koordinátorkou speciálních případů, učitelkou angličtiny a učitelkou v kindergarten, kam bude Maggie chodit. Maggie to lehce nudilo, věděla, že celou dobu mluvíme o ní, ale ničemu nerozuměla. V úterý už půjdeme - já a Maggie - na hodinu na vyučování.

Po schůzce děti chtěli k moři, tak jsme jeli na poloostrov Otter Point. Vlny se tam tříštili o skalnaté pobřeží a alespoň jedním směrem by odtud měl být vidět širý oceán.


úterý 14. května 2013

První americký nákup a Thompsonův ostrov

Ve Walmartu jsme naplnili dvanáct igelitových tašek vším od vajíček přes vodovky až po kýbl. Standa si koupil rýč, Svatava barevné papíry.

Cestou zpátky jsme se na chvíli stavili na Thompsonově ostrově, který je mezi pevninou a naším ostrovem. Je tam obrovské, zatím ještě zavřené parkoviště - ehm, vlastně místo na piknik. Zatím je asfalt pokrytý jen spoustou úlomků škeblí.

Odpoledne jsme chvíli pokecali s malým sousedem. Maggie mu hrdině řekla "maj nejm is Maggie", já mu asi čtyřikrát pochválila psa, jinak konverzace dost vázla. Pes se jmenuje Baxter.


pondělí 13. května 2013

Přístaviště v Bar Harboru

Strávili jsme odpoledne u moře, nejpve přímo v Bar Harboru - tam jsme viděli, jak obrovský tahač spoští do moře molo, potom v areálu vysoké školy, kde děti horolezily a zkoumali mušličky.


neděle 12. května 2013

Brno - Vídeň - Dublin - Boston - Bar Harbor

  • Irsko je skutečně zelená země, praští to do očí už při pohledu z letadla.
  • Letuška na nás zkouší mluvit irsky. (Když mluví anglicky, tak jí taky skoro nerozumím, na takovýhle přízvuk mě americké seriály nepřipravily.) Informační cedule o letech do USA je taky psaná dvojjazyčně - nejdřív irsky, pak anglicky.
  • Táďa se bál, že letadlo nezná cestu do Ameriky. Po přistání se bál, že zase odletí, než stihneme vystoupit.
  • V letadle přes Atlantik jsme si mohli vybrat mezi mnoha filmy a seriály. Jen Táďa mohl vybírat jen mezi informacemi o letu a bootováním linuxu.
  • Anglická snídaně je pro ty, jejichž žaludek se vlivem časového posunu dožaduje oběda v době, kdy ostatní snídají.
  • Snídaně v hotelu výborná, ale na plastových talířích, s plastovými příbory a plastovými kelímky.
  • Maggie, když byla v Bostonu naložena do auta směr Bar Harbor: "V Chorvatsku to bylo lepší, tam bylo moře hned za hotelem."
  • "Jak můžeme jít na oběd do MacDonaldu? MacDonald je přeci v Čechách, ne tady!" (Maggie)
  

sobota 11. května 2013

Mezipřistání v Dublinu


O vochomůrce

V lese rostla vochomůrka. Měla bílé tečky. Šla kolem čarodějnice a utrhla ji, uvařila a snědla jí.

pátek 10. května 2013

Petrov


Jules Verne: Cesta kolem světa za osmdesát dní

Při sledování kresleného seriálu o Willi Foggovi jsem neodolala a rozhodla se přečíst si znova originál, o cestě Philease Fogga. Spousta příhod Williho Fogga skutečně zažil i Phileas Fogg, například přejel část Ameriky na větrných saních (balónem ale neletěl, i když je v jednom momentě balón jako možnost zmíněný).

Z životopisu Jula Verna od Allote de la Fuye (podle doslovu k románu od
Lidé zdánlivě vážní, neboť zastupovali velké paroplavební společnosti, přicházeli k Julesu Vernovi s nabídkami ohromných prémií, zvolí-li některou z jejich lodí k tomu, aby přivezla hrdinu zpět v danou hodinu, předstihnouc svou rychlostí lodi všech soupeřících společností."

čtvrtek 9. května 2013

středa 8. května 2013

Michele Elliottová: Jak ochránit své dítě

Nepíšu shrnutí obsahu knihy, ale jen to, co mě zaujalo.

Nejpodnětnější pro mě v tuto chvíli byla první kapitola - o prevenci (Učímě děti, ajk se mají bránit). Ostatní kapitoly probírají jednotlivé případy ohrožení dětí (zneužívání, drogy, hazardní hry).
  • Naučit děti říkat NE - i dospělým (prý to často pomůže i proti sezuálnímu obtěžování). Trénovat to s nimi formou hry. Ujistit je, že by mi nevadilo, kdyby někdy kvůli špatnému vyhodnocení situace něco odmítly nevhodně.
  • Trénovat volání o pomoc (přesvědčivě, silným hlasem z bránice).
  • Trénovat sebeobranu - kopat, utéct.
  • Dělat hluchého, když je někdo na ulici osloví, když je někdo obtěžuje, když neví, jak odpovídat (osvědčuje se mi u sebe).
  • Udržovat si od cizích lidí odstup - když s někým mluvím, můžeme od sebe být klídně pár metrů.
  • Definice, kdo je cizí člověk.
  • Defnice bezpečí, pocitu bezpečí - každý má právo na pocit bezpečí.
  • Jsou situace, kdy dítě může lhát.
  • Definice dobrého a špatného tajemství a dobrého a špatného dárku (dobré tajemství = překvapení, po předání se o něm bude mluvit a obvykle se o něm pak mluví hodně).
  • Zdůraznit dítěti, že se může kdykoliv svěřit, i kdyby třeba důvodem problému bylo porušení nějakého zákazu.
Hra na kdyby: Co bys dělal, kdyby... Mezi absurdní, nedůležité a zábavné situace zamíchat podstatné, vážné.

 (Portál 2000)

neděle 5. května 2013

sobota 4. května 2013

Novorozený hroch

Narodil se v ZOO malý hrošíček,
chtěl si spočítat, kolik má nožiček.
Počítá jedna, dvě,
tři, čtyři, taky pět,
jé jé jé,
ta pátá je přece ocásek.




Trojka kope metro (druhá stanice je v Lánech)


čtvrtek 2. května 2013