neděle 30. června 2013

Acadia Mnt.

Nevím, zda hora dala jméno národnímu parku nebo park hoře, ale z Acadia Mnt. je nádherný výhled na celý Acadia park. Ale nemusíte nám závidět, vlezte si doma do prádelny a uvidíte to samé, jako my dneska.

Jinak to byl příjemný výlet, převýšení poloviční než na Dorr, tedy Standovi přiměřené, občas trochu "dobrodružného" horolezení a zpátky příjemná vozová cesta.



sobota 29. června 2013

Čarodějnický rybník

Deštivá líná sobota. Hlavním úspěchem bylo, že se nám povedlo dojíst celý dort. Před pátou odpoledne jsme naložili dětská kola do auta a dojeli k Eagle Lake. Odtud děti na kolech, dospělí pěšky k Čarodějnickému rybníku, sedmikilometrová procházka.

Na obrázku si povšimněte uschlého lesa. Co pozoruji, tak alespoň v národním parku z lesa neodtáhnou jedinou větvičku, co spadne na cestu jen kus odstrčí. Prales všude kolem nás.




pátek 28. června 2013

Dort

V receptech na dorty, které znám, se vyskytují takové ingredience jako

  • pytlík prášku do pečiva
  • dva plátky želatiny
  • tvaroh
  • kelímek šlehačky
  • ztužovač šlehačky
Tak jsem stála ve Walmartu, všude regály plné jídla, ale výše zmíněné věci ani náhodou. Když už člověk najde něco podobného, tak pytlíky, kelímky i prášky budou určitě mít špatnou velikost. Přesto jsem se s dětmi nevzdala, zaimprovizovali jsme, čokoládový korpus i jahodový krém jsme vyrobili.

A pak jsme se pustili do želatiny. Ztuhla. Nejen ztuhla, ona do sebe vtáhla krém, oddělila se od dortu a žila si vlastním životem. Každý vlastně dostal na talíř dva různé dezerty, piškot a želé.


čtvrtek 27. června 2013

Máme se tu jako v Benátkách

Od mala pro mě Kanada a sever USA znamenala závěje sněhu v hlubokých lesích, kde žijí jen drsní lovci, kterým nevadí zima deset měsíců v roce. Myslela jsem, že Severní Dakota je někde na úrovni Norska a Kanada, ta je ještě mnohem severněji. Teď už skoro měsíc vím, že to tak není. Vy to předpokládám všichni víte už od základní školy, přesto se s vámi podělím o mapku.


Main a Bar Harbor jsou na stejné úrovní jako Benátky (červená čára).
Toronto je o kousek jižněji (zelená čára).
New York je na úrovni Madridu, jižněji než Neapol (žlutá čára).
Florida je na úrovni Egypta (černá čára).
A Montana a Severní Dakota, nejsevernější část USA kromě Aljašky, jsou jižněji než Praha (šedá čára).

středa 26. června 2013

Kvítí hřišť a chodníků

Nejprve ještě jedna řasa. Má i český název, i když ne zrovna nápaditý. (A není focena na chodníku, ale na betonovém sjezdu do moře.)

Sea Lettuce / Porost locikový


Jetel tu roste všude, ale za celé dva měsíce jsem nenašla čtyřlístek. Jsou v Americe čtyřlístky?

White Clover / Jetel plazivý


Pampelišky kvetli hlavně před měsícem (zároveň s jahodami!), ale občas jsou vidět i teď:

Common Dandelion / Pampeliška lékařská


Cow vetch / Vikev ptačí


Bittersweet Nightshade / Lilek potměchuť


Mlha

Dneska ráno jsme zažili v Čechách snad neznámý jev - mlhu a zároveň teplo.

Navštívili zdejší městskou knihovnu. Je stará 102 let a uvnitř vypadá jako (velmi zmenšené) naše Národní muzeum - klenuté zdobené stropy, tmavé dřevěné regály. (Zvenku by jistě vypadaly taky stejně, kdyby architektonická móda v Americe před sto lety nebyla jiná než ve střední Evropě.)

Maggie si vybrala dvě knížky a hrdině knihovnici sdělila: "I would to borrow." Knihovnice mi nabídla tři možnosti členství: pro rezidenty, pro návštěvy a dočasné. Řekla jsem jí, že jsem rezident, ale nemůžu to dokázat. Ona prohlásila, že mi věří, opsala si číslo mého českého řidičáku, obšírně povykládala o programu knihovny na následující týdny, probrali jsme krásy Bar Harboru bez turistů a s turisty, několikrát mi zopakovala, že ji kdykoliv mohu požádat o jakoukoliv pomoc a mohli bychom jít, kdyby děti nemusely důkladně prozkoumat tamější značky.


úterý 25. června 2013

Thunder Hole

Další parný den, který jsme strávili pozorováním širého oceánu a cpaním se zmrzlinou. Dopoledne jsme byli u Thunder Hole. To je asi metr široká a velmi hluboká zátoka nebo spíš průrva, která v prudkém příboji vydává úžasné zvuky. Jak úžasné nevím, protože dneska bylo moře klidné.

V příboji to tam nejen bouří a duní, ale je to i nebezpečné. Před pár lety tam početná skupina turistů i s dětmi v bouři poslouchala tak nadšeně, že ignorovala přímou výzvu a zákaz rangerů a moře je smetlo z cestičky. Pár jich silně potlučených posbírali, na paměť těch ostatních je tam teď masivní zábradlí a masivní železná branka s nápisem: "Fakt sem za přiboje nelezte, životu nebezpečné!"




Firefly / Světluška / Photuris lucicrescens

Naše protihmyzí sítě v oknech celkem spolehlivě zadrží komáry, ale poslední noc se skrz ně nějakým způsobem dostaly dvě mnohem větší světlušky. První mi blikala večer v chodbě na cestu do ložnice, druhou jsem našla ráno ve dřezu.

Moje chytrá knížka zná v Nové Anglii pouze světlušku pensylvánskou, porovnáváním obrázků na internetu jsem ale usoudila, že tohle je jiná.

Firefly / Světluška / Photuris lucicrescens


pondělí 24. června 2013

Mořské řasy (Sand Beach)

Překvapení 1: Myslela jsem si, jak je podmořský svět bohatý, a zatím podle mé chytré knížky v Nové Anglii roste jen šest druhů řas.

Překvapení 2: Ty divné odporné chuchvalce, co se válí po pláži se liší - jsou to dvě různé řasy. První je olivově zelená a druhá hnědozelená.

Knotted wrack / Ascophyllum nodosum


Northern kelp / Laminaria longicruris


Znova na pláži

Přišlo nám sem vedro, snad dokonce 30 stupňů bylo. Byli jsme s dětmi zase na Písečné pláži. Tentokrát tam krátce po nás přišel dětský tábor, takže jsme si mohli připadat jak v Chorvatsku - plná pláž, lidi ve vodě.




neděle 23. června 2013

Mount Cadillac

Vadilo mi, kolik je tu kolem mě kytek a stromů, u kterých netuším, jak se jmenují. A co teprve zvířata - běhá to tu kolem každého domu nebo to člověk vidí rozmáznuté na silnici každých pár kilometrů a já tuším, že říkat tomu "prťavá veverka s malým ocasem, která neleze po stromech" je nedostatečné (je to chipmunk [čipmank]]. Tak jsem si zakoupila knihu Field Guide to New England.

Wood Anemone / Sasanečka žluťuchovitá: kde se ty krásné české názvy berou


Bunchberry / Svída kanadská: v lesích tu roste velmi hojně


Sheep Laurel / Mamota úzkolistá:




Carriage road

V národním parku vedou široké zpevněné cesty určené pro kola a chodce (a koně). Říkají jim carriage road.  Dneska jsme po nich objeli / obešli Eagle Lake, asi 10 km, děti na kolech a dospělí chůzi a klusem.



sobota 22. června 2013

Z vrcholu Cadillac Mnt.

Cadillac Mnt. je nejvyšší hora ostrova, ale narozdíl od Dorr Mnt. vede silnice až na vrchol. Výhledy na téměř všechny strany jsou nádherné.



čtvrtek 20. června 2013

Chlebové placky pečené na ohni

Neslaných, tvrdých, spíš sušených než pečených placek už jsem jedla moc. Dneska jsme to s naší pravěkou tlupou vzali z gruntu, zadělali z kvásku chlebové těsto a nechali vykynout - a na obyčejném, nijak speciálně udržovaném ohni upekli luxusní nadýchané houstičky. Nevěřila bych, že je něco takového možné.



Zpráva o dalším pokusu zapálit oheň lupou: Udělala jsem z trouchnivělého dřeva troud. Chytal od lupy lépe než papír, povedlo se mi rozfoukat žhavý uhlík a malý plamínek, ovšem jsem ohňová lemra a nic mi od něj nechytlo. Ale já se nevzdám.

středa 19. června 2013

Pláž

Slunce, 22 stupňů (Celsia), lehký větřík - tak vypadá mainské léto. Svetřík nebo větrovku sice člověk musí obléct častěji než v Čechách, ale přesto tento způsob léta zdá se mi být velmi šťastným.


(Jistě, má-li vzduch 22 stupňů, nemůžete čekat, že moře je jako kafe, ale přinejmenším dětem to nevadí.)

úterý 18. června 2013

Oheň

Oheň je pro pravěkou tlupu důležitý. Snažit se vykřesat jiskru z kamenů jsme ani nezkusili, ale lupa, ač nepravěká, mi přišla jako shůdná cesta... Po troše tréninku dokážu vypálit do reklamního letáku Walmartu libovolný obrazec, ale aby od toho prťavoučkého plamínku něco chytlo, to ani náhodou. Oheň jsme rozdělali sirkami a s lupou budeme dále trénovat.



pondělí 17. června 2013

Pravěk

Maggie moc mrzí, že letos nepojede na Prorubky, tak jsem jí slíbila, že si táborový program uděláme sami, tady na ostrově. Dneska jsme začali, na pláži jsme z kamenů a dřeva postavili dům a odpoledne jsme vyrobili "pravěké" oděvy.


Říkali nám to a je to pravda: květen je v Bar Harboru lepší než léto. Nejde o počasí, ale před měsícem jsme  byli na Bar Islandu prakticky sami, dneska to tam vypadalo jak na Václaváku. Projet centrem města nebo zaparkovat je těžké, všude se motají turisté.

neděle 16. června 2013

Pirátský minigolf

Dneska je den otců, takže táta byl vzbuzen tím, že mu Maggie násilím rozlepila oči a strčila mu pod nos dvě přáníčka, jedno psané anglicky (vyráběli ve škole) a jedno česky (vyráběla sama).

Při každé cestě do Bar Harboru míjíme velikou pirátskou loď, kde piráti lezou v lanoví a střílí bambitkami. A Táďa tam vždycky křičí: "Já chci jít na tu lóóóď!" Tak jsme dneska šli. Oslavovaní otcové to měli zadarmo, já šla zadarmo díky zlaťáku - poukázce od Markéty, Táďa šel zadarmo, protože je prcek. Maggie jsme se to uvolili zaplatit. Dvakrát osmnáct jamek mezi vodopády a lafetami děl.


sobota 15. června 2013

Dorr Mountain

Nahoru jedna míle a dvanáct set stop (365 m) převýšení, schody a žebříky. Dolů míle a půl, převýšení stejné. Na závěr kýbl zmrzliny.


pátek 14. června 2013

Přijel nábytek!

Když jsme, sedě na koberci, naklikali v Ikea e-shopu objednávku a oni nám napsali, že nábytek dovezou 3. července, málem jsme je prokleli do třetího kolene. Pak ale datum dovozu změnili na 25. červen, takže jsme koupili stůl jinde a na zbytek se rozhodli věrně počkat.

A přišel 14. červen a  haldu prkýnek máme složenou v obýváku! Hned jsme vykuchali matraci z igelitu, karimatky schovali do skříně a jdeme spát!




čtvrtek 13. června 2013

Nosič na kola

Dost už bylo udivených pohledů Petrových kolegů, proč cpeme rozložené kolo do nedovřeného kufru, konečně jsme si také pořídili zdejší nosič na kola. Je to pár trubiček a spousta špagátků, přišlo to poštou v trochu větší obálce. A mělo by to uvést dvě kola.




středa 12. června 2013

Bangor

Bangor je padesát kilometrů od Bar Harboru a je to VELKÉ MĚSTO, o třetinu větší než hlavní město Mainu Augusta. To znamená, že má 33 000 obyvatel.

Vezli jsme tam dneska s Táďou Markétu a její dva kamarády na autobus, po čtyřech letech studia v USA se vrací domů. Nějakým zázrakem jsme se vešli do auta i s jejich veškerou bagáží. Na prohlídku města jsem měla deset deštivých minut a z toho jsem pět minut musela s Táďou pozorovat vodu v kanále, takže mé hodnocení může být zkreslené. Mají tam čtyři ulice se souvislou řadou domů a dokonce něco jako náměstíčko.




úterý 11. června 2013

Aktovka

Dnes v osm hodin večer UPS doručilo Maggie školní aktovku. Konečně se dočkala (doteď chodila s turistickým batohem).




pondělí 10. června 2013

Hřiště v Town Hillu

Přestěhovali jsme se tři a půl tisíce mil proto, abychom mohli chodit na úplně stejné hřiště, jaké máme v Praze tři sta metrů od baráku...


neděle 9. června 2013

Pro Tondu

Tondo, tenhle článek nečti, protože by ti vyzradil VELKÉ PŘEKVAPENÍ!

Byli jsme na výletě kolem rybníka Jordan Pond, ale neměli s sebou foťák. Tak sem dám fotku robotů a dopisu, které Maggie s velkou péčí vyrobila pro Tondu k svátku.



sobota 8. června 2013

Humři - život a smrt; Promoce

Jmenuje se to Oceanarium, ale je to spíš muzeum humrů. Humři jsou v Maine důležití (otec Candy, hlavní ženské hrdinky v Pravidlech moštárny, byl lovec humrů). Jak to tak bývá, dřív to bylo jídlo chudých a dnes se sem na ně sjíždí turisté z široka daleka.

Malí humříci se líhnou z jiker a jsou fakt prťavoučcí, celkem rychle ale vyrostou ve velkou potvoru. Humřátka hrají všemi barvami, dospělí humři jsou obvykle červenohnědí, vyjímečně se ale najde nějaký modrý nebo zelený. V Oceanariu humry značkují, takže než si nějakého humra hodíte do hrnce, tak zkontrolujte, zda nemá známku a případně ji pošlete na uvedenou adresu, aby vědci mohli zkoumat migraci vaší večeře.

Další poznatky:

  • Mořský ježek má zuby
  • Mořské hvězdice loví a žerou ústřice
  • Když v Nové Anglii spadnete z lodě od pobřeží dál než jednu míli, tak nejhorší věc, co můžete udělat, je začít plavat - vyčerpáte se, podchladíte a umřete už za hodinu, tedy dřív, než doplavete ke břehu. Když budete šlapat vodu - v ideálním případě ve speciální bundě - budou mít záchranáři několik hodin na to, aby vás našli.
Odpoledne jsme byli na Markétině promoci. Většinu dne pršelo a obřad byl na louce ve stanu. Promované studentky ukázali velmi širokou škálu společenských oděvů: kostýmky, batikované hábity, na hlavě karnevalové koruny i věnce z květin, na nohou jehlové podpatky, holiny i bosé nohy - v libovolných vzájemných kombinacích.


pátek 7. června 2013

V autoservisu

Koukám takhle na naše auto na parkovišti a vidím pod ním louži. Rychlý pohled na podvozek stačí, abych ověřila, že ji tam nevytvořil okolo jdoucí pejsek, ale skutečně kape z našeho motoru. Rychlý pohled pod kapotu ukázal, že nádoba na chladící kapalinu je zcela prázdná.

Tak jsme s Táďou zajeli do servisu, kde pán vytáhl auto do výšky a ukázal mi konec hadičky, z které kapala - zkondenzovaná voda z klimatizace. To je prý zcela v pořádku. Pak už nám jen dolil kapalinu do chladiče, řekl si o čtyřicet dolarů a jeli jsme domů, o něco chytřejší.


čtvrtek 6. června 2013

Český piknik

Dneska jsme s Maggie napekli sušenky a bábovku, nadělali jednohubky a vyrazili na piknik na Bar Island. Byly s námi ještě Markéta a její maminka. Jako obvykle, dospělí v bundách na břehu a děti v plavkách u vody.


středa 5. června 2013

Na kole do Bar Harboru

Nepotřebujeme mít dvě auta, máme kola. Do Bar Harboru je to osm mil, do Jaxu (k Petrovi do práce) deset. Cesta je kopcovitá, ale velmi pěkná. Na půlce trasy auta jezdit nesmí, na tom zbytku jsou široké krajnice (aby byl kam odrhnovat sníh), málo aut a ohleduplní řidiči.

Táďa v cyklosedačce zvesela pokřikuje, že mám jet rychleji, že mám zastavit na stopce, že tudy jsme jeli minule a že má hlad.




úterý 4. června 2013

Ellsworth

Ellsworth právě slaví 250 let své existence. Takhle vypadá jeho stará hlavní třída:


Odbočky z této hlavní třídy vypadají takhle:


A na poslední fotce dnešní hlavní třída:



pondělí 3. června 2013

Housky a rohlíky

To, že americký chleba má konzistenci vaty, bych skousla. To, že je slazený ne. Takže si radši pečeme chleba vlastní. A protože P. hned po příjezdu dostal od kamarádky Markéty ve sklenici žitný kvásek, nepečeme z kvasnic, ale z kvásku.

Kvásek bydlí v lednici v té skleničce s modrým hadříkem. (Ten hadřík tam podle mě musí být jen pro ozdobu, protože pod ním je víčko, ale magii je třeba zachovávat.)

Děti ovšem radši než chleba papají rohlíčky a houstičky. Vzhledem k tomu, že Maggie oboje velmi zdatně motá a plete, tak jsme jich dneska nadělali z chlebového těsta dva velké plechy. K tomu ještě hrnec kysela a leze nám kvásek ven i ušima.


neděle 2. června 2013

První koupání v moři

V Bar Harboru se prý v moři koupou jen děti, dospělí dávají přednost teplým jezerním vodám. Tak jsme dětem slíbili parádní koupání a vyrazili na výlet k rybníku Lower Hadlock Pond. Ovšem ukázalo se, že je to nádrž s pitnou vodou pro Northeast Harbor a koupat se tam nesmí. Nezbylo nám, než v podvečer zajet na osvědčený Thompsonův ostrov a vycachtat se tam v moři (a nacpat si tam břicho zmrzlinou).


sobota 1. června 2013

Výlet na kole

Od Eagle Lake pod Paradise Hill - 2.2 mil. A pak zpátky. Táďa a Maggie šlapali na kole a hráli si při tom na mašinku Barnabáše a Lili, princeznu všech mašinek.

V podvečer P. koupil tři litry zmrzliny a cpali jsme se s ní na Thompsonově ostrově.

Už druhý den tu bylo 28 stupňů. Ale učitelka ve škole mě uklidňovala, že to není normální mainské počasí, že to brzy přejde. Já za sebe tedy přiznávám, že by tak o dva tři stupně méně bylo příjemnější, ale rozhodně se radši vyhřívám na sluníčku než moknu...