pátek 30. srpna 2013

Nový foťák

Maggie si foťák přála už dlouho, a když jsme teď přiletěli do Ameriky, čekal tu na ni. (Tedy ne tak doslova, nový foťák tu čekal na mě a Maggie dostala ten, kterým já fotila doteď.)

Dvě hodiny poté, co poprvé stiskla spoušť, už se chlubila do Skypu: "Já už vyfotila několik fotek, teď je upravím a pak je nahraju na internet."



čtvrtek 29. srpna 2013

Aerport Express v Praze

Přímý autobus z Prahy hlavního nádraží na letiště je skvělý (i když podle mě samozřejmý) vynález. Má jen jednu vadu. Jezdí jednou za dvacet minut a když jsme na zastávku přišli čtvrt hodiny před odjezdem, bylo jasné, že ta fronta se najednou do jednoho autobusu nenacpe. Takže jsme na (extrémně) zaplivaném chodníku v sousedství zbíječky a bez možnosti si sednout čekali přes půl hodiny. A když nás autobus odjel, fronta lidí na chodníku stle byla.

V autobuse většina cestujících musí stát, neb míst k sezení je jen 28. Takže autobusy jsou schopny na mezinárodní letiště přepravit pohodlně maximálně 84 lidí za hodinu. Nesedící cestující povlávají na tyčích, padají na kufry a kufry padají na ně. Můžete si spočítat, kolik hodin by se tímto způsobem přepravovali na letiště cestující jednoho letadla.