pondělí 30. září 2013

Jelenec běloocasý

Maggie dneska při povídání obrázku stvořila svou první anglickou větu:
"Cat sit down bed." = Kočka sedí na gauči.
Na naší "zahradě" (byla by to zahrada, kdybychom to aspoň jednou ročně posekali) se dneska pásl jelenec běloocasý = white-tailed deer. Tedy asi jelenec, tělo odpovídá, jen mě mate, že by měl mít parohy a ty jsem nikdy na nikom nezahlédla - a že na nás vykukuji z příkopů silnic každou chvíli.



neděle 29. září 2013

Babička Sue a dědeček Ryder na cestách

Na včerejších fotkách se s námi objevuje hadrová panenka. Jedná se o babičku Aničku, kterou jsme vzali na výlet z Domova Sue Ryder v Praze: http://www.sue-ryder.cz/babicka.html.

Babička u Witch Hole Pond


sobota 28. září 2013

Champlain Mnt.

Náš ostrov, Mount Desert Island, objevil 5. září 1604 Otec Nové Francie (zakladatel Quebecku) Samuel de Champlain. On mu dal jméno (Isles des Monts Desert), na jeho počest se záliv severně od ostrova jmenuje Frenchman Bay, po jeho šéfovi se jeden důležitý orientační bod na ostrově jmenuje Sieur de Monts, on z ostrova udělal část francouzské kolonie Akádie a zprostředkovaně tak dal jméno zdejšímu národnímu parku.

 Po tomhle chlápkovi se jmenuje kopec, na který jsme dneska vylezli. Byl odtud nejkrásnější výhled na oceán, jaký jsme zatím viděli.  

Více o Samuelovi de Champlain a osídlování Nové Francie na Wikipedii.


pátek 27. září 2013

Čtení

Malí Američánci (přesněji malí Maiňánci) se začínají učit číst už v nulté třídě, takže jsou proti českým dětem napřed. Učí se číst tzv. globální metodou, což znamená, že se učí číst celá slova najednou a až postupně se dopracovávají k jednotlivým hláskám/písmenům. Začínají se čtením z jednoduchých knížek, kde se většina textu stále opakuje (viz obrázek). Čtení je ze začátku spíš podporovaná recitace zpaměti.

Každou středu a každý pátek chodím do školy, k Maggie do třídy, pomáhat učitelce učit Američánky číst. Tedy já je nic neučím, ale oni mi postupně čtou a já kontroluji, zda správně. Učitelka zatím pracuje s jinými dětmi, ostatní mají samozstatnou práci.

Před čtrnácti dny děti omýlali nazpaměť kraťoučké věty z knížek. Zaměňovali přitom kočku a kotě (cat a kitten, mají čtení silně podporované obrázky). Když narazili na neznámé slovíčko, tak byli úplně mimo, vůbec nevěděli, jak by ho měli přečíst, zkusit to třeba od prvního písmenka... Dneska už půlka z nich čte krátké příběhy (např. pohádky Tři medvědi nebo Červená Karkulka). To už je moc dlouhý text na to, aby ho uměli nazpaměť. Je vidět, že si s písmenky mnohem lépe poradí, snaží se číst i neznámá slova. Už věřím, že na konci první třídy budou schopni číst cokoliv, což mi před týdnem přišlo neuvěřitelné.

Maggie stále čte "Vidím medvěda v trávě. Vidím medvěda na stromě. Vidím medvěda v posteli." A bodá prstem do obrázku a říká "tree, girl, house". Udělala ale obrovský pokrok. Významně si rozšířila slovní zásobu a aktivně, i když velmi jednoduše ji používá. Dalším úkolem je začít tvořit věty.


čtvrtek 26. září 2013

Po usnutí

Dětský pokoj po usnutí. Na stolku je připravené oblečení na ráno.


středa 25. září 2013

Táďa ve školce

Táďa byl dneska potřetí ve školce, řádně celou dobu sám (od půl deváté do půl jedné). Když jsem pro něj přišla, spokojeně si hrál a nevypadal, že by domů spěchal, dle svědectví učitelek byl, kromě minutky těsně po tom, co ho tam ráno táta nechal, v pohodě a zapojoval se do aktivit. Přesto každému na potkání, s úsměvem od ucha k uchu, vykládá, že už tam víckrát jít nechce.

Dostala jsem k němu od učitelky následující hlášení:






Na vysvětlenou: oběd si nosí vlastní ve svém lunchboxu, svačinu dostávají.

úterý 24. září 2013

Nové hřiště

Našli jsme minulý týden v Bar Harboru nové dětské hřiště. S naším townhillským se nedá srovnat, ale jako základna v centru se hodí. A mají tam mechanický bagr.


pondělí 23. září 2013

Podzimní růže

Začal podzim, Maggie si ze školy donesla první domácí úkol (čtení), listí se barví a my jsme z něj vyráběli barevné květy. A ty jsme si pak přidělali na dveře.


neděle 22. září 2013

Jícen a party

Maggie při obědě zkoumala, jak jí jednotlivá sousta kloužou rávicím traktem , a protože já jsem si zrovna nemohla vzpomenout, jak se říká té části spojující hltan a žaludek, našli jsme si to po obědě na internetu. A Maggie mě od toho vyhodila, že si to přečte sama.

Odpoledne jsme jeli na narozeninovou párty syna a manželky Petrova kolegy Steva. Kupa dospělých, hejno dětí, spousta hraček a výborné jídlo.

sobota 21. září 2013

Kebo Mnt.

Maggie se ve škole líbí, i když stále netuším, jak o zvládá - anglicky nemluví a rozumí minimum. Přesto ale, když se zrovna nebojí, že jí chci nutit do učení, o škole ráda a nadšeně vypráví, na dnu otevřených dveří byla nadšená, že se může pochlubit, a dneska nás vytáhla na výlet tam, kde byli ve středu se školou.

Školní výlet trval tři a půl hodiny, dopoledne se normálně učili a po trochu uspíšeném obědě jeli do národního parku a tam vylezli na Kebo Mnt. Dneska nám vyprávěla, kde svačili (měli pauz asi pět a na každé aspoň něco uzobli), kde bude bláto a na kterém kameni odpočívala na vršku - a lehla si samozřejmě na ten stejný.

pátek 20. září 2013

Babí léto

Zatímco v Česku prší a je zima, tady je celý týden nádherné babí léto. Jen tak si lehnout na vyhřátý šutr u moře nebo na kopci a podřimovat nebo si číst a vyhřívat se přitom na sluníčku. Pohodu by mohl zdánlivě kazi Táďa, který si na mě sedá a pak se zvedne a chce, abych mávala křídli, neb jsem andělí vejce a čerstvě vylíhlý anděl a on můj tatínek, ale dokud si u oho zvládám číst, tak mě nerozhází.

Co zbylo na pobřeží po přílivu

čtvrtek 19. září 2013

Den otevřených dveří ve škole

Dneska odpoledne byl ve škole den otevřených dveří. Nejnadšenější z toho byla Maggie - běhala po třídě a ukazovala na knížky "Tady máme knížky!" a na pastelky "Tady máme pastelky!". Celá zářila že nás - hlavně tátu - může provést po svém království. Taky zdatně fotila, ale jen detaily, ne celou třídu (možná proto, že jsem jí zakázala fotit cizí lidi).

Tady je jeden její obrázek, který si vyfotila. Tématem jsou mraky, které vypadají jako různé věci (glasis = glasses).


středa 18. září 2013

Poprvé v americké školce

Táďa tu byl dneska poprvé ve školce. Nebyl tam sám, nejprve mu tam dělal tlumočníka P., později já. Nadšený z toho moc nebyl, radši si chtěl hrát se mnou než se snažit poslouchat tu nesrozumitelně (anglicky) mluvící slečnu. Když jsme odcházeli, tvrdil, že už tam nechce. Naštěstí už v autě vykládal, že v pátek půjde (hlavně když mu dám do lunchboxu chleba s vajíčkem a ne se sýrem!) a odpoledne se už chlubil širokému příbuzenstvu, jak to bylo fajn.

Bude tam chodit dvakrát týdně na dopoledne, tak snad to zvládne a bud v klidu a v pohodě.

Některé hry a vzdělávání nám s P. přišli pro tříleté a čtyřleté děti trochu zvláštní (učení se písmenek, hromadně hrané pexeso s šedesáti čtyřmi kartičkami), ale to je asi brzo hodnotit po jednom dni.




úterý 17. září 2013

Lunchboxy

Dneska jsem naplnila dva lunchboxy a už čekají na ráno v ledničce. Kromě toho jsem podepsala bundu, mikinu, dvě trička a nějaké to spodní prádlo. Táďa jde totiž zítra poprvé do zdejší školky - preschool.

Zatímco Maggie se smířila se svým modrým lunchboxem, na kterém je izolepou přilepená raketa vystřižená ze sluníčka, a odmítá se ho vzdát, Táďa si prosadil lunchbox růžový s kočičkou.


Odpoledne jsme byli, celá rodina, na preventivní kontrole u praktického lékaře. Ze srovnávání očkovacích plánu Česka a Mainu sice má doktor hlavu v pejru, ale základ je naštěstí totožný a nic jiného řešit nemusíme. Kromě toho byl P. poučen o antikoncepci.

Pohádka o zvířátkách (divadlo)

Byl jeden papoušek a ten bydlel v kleci. Často se chodíval koupat do rybníčka, který byl v té kleci.

Jednoho dne tam potkal zajíčka, který mu do té klece chodil zobat zrníčka. "Hej to jsou moje zrnicka!" "Ja vim, ale zobu si je."

Jednou tam potkal žirafu. Chodila mu tam pít vodu. "Hej to je moje!" A frrrm, už byla žirafa mrtvá. On ji tákhle praštil.

A nakonec, ten co mu tam chodil jíst jidlo a ta žirafa, co mu tam chodila pít vodu, taky už byli mrtví. A pak ještě omdleli.

A ten papoušek potkal ve svém ptačím počítači medvěda. A on ho jen klepl zobákem a už byl na živobytí. Měl pořádně ostrý zobák, takže je omrtvil. A spatřil druhého medveda ve svém počítači a taky ho praštil zobákem a už byl taky na živobytí.

A uviděl tam také jelena a klepl ho zábkem a už byl ten jelen taky na živobytí.

Ale ten papoušek už nikdy nebyl na živobytí.


pondělí 16. září 2013

Táďův dopis Ježíškovi

Táďa se dneska spontánně rozhodl napsat dopis Ježíškovi. Přistoupil k tomu velmi vážně. Na budík k mé velké úlevě zapoměl a kouzelnou hůlku a létající koberec si nakonec nechal rozmluvit. ("Víš, Táďo, já se bojím, že kouzelná hůlka existuje jenom v pohádkách..." Táďa tónem nepřipouštějícím pochybnosti: "Ježíšek jí sežene.")

Napsal si o vláček na dálkové ovládání jezdící po kolejích a ryzí zlato na výzdobu našeho nového domu. (Obrázek ryzího zlata na fotce není, protože kresba žlutou pastelkou je nevyfotitelná.)


neděle 15. září 2013

Green Eggs and Ham

Dr. Seuss je zřejmě známý americký spisovatel dětských knih, já jsem se o něm dozvěděla až tento týden, když Maggie jednu z jeho knížek přinesla ze školní knihovny. A bylo to, co jsme potřebovaly: jednoduchá slovní zásoba, stále se opakující stejné vazby. Přesně tak vypadají zdejší výukové knížky pro čtení, ovšem ty jsou neskonale nudné. Tohle bylo svižné, rytmické, vtipné a přečetli jsme to na jeden zátah, i když to bylo zároveň poměrně dlouhé.
I do not like them
in a house.
I do not like them
with a mouse.
I do not like them
here or there.
I do not like them
anywhere.
I do not like green eggs and ham.
I do not like them, Sam-I-am.
Celý text je zde.


sobota 14. září 2013

Cranberry Islands

Brusinkové ostrovy - Great Cranberry Island a Little Cranberry Island zvaný Islefor - jsou dva ostrovy jihovýchodně od našeho ostrova. Jezdí na ně "poštovní" loď jménem Sea Queen.


Na palubě Královny moří
Pohled z lodi na Mount Dessert Island
 Oba ostrovy mají na délku kolem dvou kilometrů a hlavním dopravním prostředkem je buď bouřemi a bouračkami ošlehané auto, golfové elektrovozítko nebo kára. Provoz je poklidný, domky natřené na zvlášť jasnou bílou, humří klece všudypřítomné. 

Usedlost na Velkém ostrově
Kostel na Malém ostrově
Náves na Malém ostrově
 Na Velkém ostrově byly dřív dvě školy, několik kostelů a asi pět hřbitovů.


pátek 13. září 2013

Večerní Bar Harbor

Když se Maggie dozvěděla, že je přijde hlídat "teta", byla nadšená. Slečna Vivian byla nadšená méně, když se dozvěděla, že má hlídat děti, které nerozumí anglicky. Odvahu ale neztratila a dneska přišla. A všichni přežili.

Já jsem s vyjímkou Dne nezávislosti viděla poprvé večerní Bar Harbor a večerní moře. Taky jsme byli v kině - na filmu Botso, o původem gruzínském hudebníkovi, kterému otce popravil Stalin, jeho za války zajali Němci, po válce utekl do Ameriky a stal se tam hudebníkem, sochařem a hlavně vyjímečným učitelem hudby.

Večer jsem završila výborným brusinkovým džusem, protože jako správná dáma za sebe nechávám platit muže a neberu si do hospody peněženku. A nemám-li peněženku, nemám ani řidičák, takže mi v americké hospodě pivo nenalejí.




čtvrtek 12. září 2013

Školní řád

Na začátku školního roku jsme dostali sešitek, který by se asi v Česku nazýval Školní řád, ovšem obsahuje i vysvětlení a odůvodnění. Vypíchnu body, které mě z různých důvodů zaujaly:
  •   Nosit aktovku je privilegium. Batohy, peněženky, kapsy i jiný majetek studenta můžou být kdykoliv prohledány, je-li důvodné podezření na porušení zákona, "školního řádu" (School Board policies) nebo školních pravidel.
  • Druhý stupeň má k dispozici uzamykatelné skříňky - skříňky jsou vlastnictvím školy, zamykat se smějí jen školními zámky a mohou být kdykoliv prohledány.
  • Falešně nahlášené bomby ve škole znají i v Americe.
  • Pro druhý stupeň jsou večer pořádány večírky (dances). Můžou se jich zúčastni studenti ostatních základních škol na ostrově, ale ne středoškoláci.
  • Pravidla o domácích úkolech čítají dva a půl stránky - obsahují povinnosti studentů, učitelů, rodičů i ředitele.
  • Ve škole není povolena žádná elektronika patřící studentům. Je-li nezbytný mobilní telefon, musí ho student každé ráno odevzdat v obálce v kanceláři a vyzvednout si ho odpoledne.

Z autobusu se právě chystá vystoupit Maggie...


středa 11. září 2013

Koupaliště

Začátkem září jsem dětem slíbila, že určitě na koupaliště ještě půjdem, až bude dost hezky. Dneska ráno bylo sice vlhko, ale teplo, a když se odpoledne objevilo sluníčko, uvědomila jsem si, že asi buď dneska nebo nikdy.

Dojeli jsme k Echo Lake ve čtyři hodiny a zdaleka jsme tam nebyli sami. Slunce sice bzy zalezlo za přilehlý kopec, ale utišil se vítr a děti se dlouho spokojeně cachtali. A pak aspoň stavěli pískové hrady.






úterý 10. září 2013

Pomůcky do školy

Kamarádky v Čechách strávili první zářijové dny lítáním po papírnictvích a podobných obchodech a sháněním správných velikostí štětců a jiných nezbytností.

Maggiin seznam věcí do školy obsahoval (kromě aktovky a lunchboxu):
  • obyčejné tužky
  • sadu 24 voskovek
  • lepidlo
Dobrovolníci mohli dodat ještě pastelky a nůžky.

Brblala jsem, proč těch voskovek musí být čtyřiadvacet. Až do chvíle, než jsem (už před týdnem) přijela do hypermarketu a tam hned u vchodu (!) narazila na regál, kde všechny zmiňované věci byly vyrovnány vedle sebe. Dvacet čtyři voskovek za 50 centů (nejde jen o to, že to tak levné, ale že je to asi třetí věc, kterou jsme tu potkali, která stojí pod dolar). Celkem maximálně tak čtyři dolary i s nůžkami a pastelkami.


pondělí 9. září 2013

Školní autobus

Jednou vám školní autobus určitě vyfotím, i když diváky Simpsonových na něm nic nepřekvapí. Ale nejdřív musíme aspoň tři dny za sebou zvládnout Maggiino převzetí z něj bez problémů.

První den jsme s Táďou autobus nezvládli odmávnout a přejel nás. Naštěstí se za pár minut vrátil.

Druhý den řádně zastavil, ale Maggie v něm nenašel ani řidič ani potom já. Už jsem se s řidičem loučila a přemýšlela, kde ji budu honit, když se konečně odněkud vynořila.

Třetí den Maggie stála za nadšeného jásání celého osazenstva autobusu u dveří. V pátek rovněž, už jsme si mysleli, že jsme autobusoví mazáci.

Dneska jsme s Táďou autobus prostě prošvihli. Zřejmě se už všichni zaučili a jel dneska rychleji než minulý týden a my přišli pozdě. Stáli jsme u schránky a divili se, kde se zpozdil, když nám volal P., že mu volali, že na Maggie nikdo nečekal, vezou ji zpátky ke škole a máme si ji tam vyzvednout. Tak jsme si udělali výlet do města. Ale vypadalo to, že se podobné věci občas stávají, hlavní je, že je dítě nakonec vyzvednuto.

Nejen že ji zapomenu v autobusu, ještě po ní chci, aby vařila večeři



neděle 8. září 2013

To byla nějaká strašidelná pohádka

I když jsme Táďu dneska prohnali několik mil na kole (k Witch Hole), přesto za námi půl hodiny po "večerce" přišel, že nemůže usnout. Za další půl hodinu přišel znova. Jemu se to obvykle nestává, spíš Maggie občas chce být uspávána, tak jsme si ho nakonec nechali v náručí a dívali jsme se společně na The Nightmare Before Christmas. Film velmi doporučuji, i když děti nechte radši spát. Táďovi se celkem líbil, i když prohlásil, že "to byla nějaká strašidelná pohádka".


sobota 7. září 2013

Northeast Harbor, Upper Hadlock Pond, Parkman Mnt. a Bald Mnt.

Chtěli jsme jet loďkou na Cranberry Island, ovšem na internetu jsme nalezli letní jízdní řád, zatímco platí už podzimní (to se nám nestalo poprvé, kde je chyba?). Tak jsme se prošli po městě (vesničce), zašli do kavárny a jeli do hor. Kolem Upper Hadlock Pondu je dlouhý chodníček široký jako prkno, Táďa v takových místech nadšeně běhá a houká jako mašinka. Vrcholová prémie nás vytáhla až nahoru na dva kopec.  A pak domů na guláš.


 

pátek 6. září 2013

Táďův výlet na kole

Co jsme se vrátili z Česka, tak Táďa chce jet na kole k Eagle Lake. Pořád mu to slibujeme, ale zatím nejel na kole dál než ke schránce, když chodíme naproti Maggie k autobusu.

Dneska ráno jsem si byla popovídat s Maggiinou učitelkou, pak jsme se byli v Ymce pozeptat na Táďovu školku a pak konečně byla ta chvíle, kdy jsme dojeli k Eagle Lake. Nakonec jsme ho neobjeli, protože mě nenapadlo vzít si tenisky a svačinu, ale stejně si Táďa kola užil.

čtvrtek 5. září 2013

Třetí den školy

Potředí byla dnes Maggie ve škole, od čtvrt na devět do tří. A třetí den jela ze školy školním autobusem (včera jela dokonce i do školy, ale to běžně dělat nebude). A konečně to proběhlo bez problémů, řidič, dozor i aktivní holčička na předním sedadle na mě hned volali, že dneska už ji (v tom autobuse) našli.

Před spaním

středa 4. září 2013

Postrach amerických silnic

Dnes v osm hodin jsem dělala zkoušky na řidičák. Nevěděla jsem, že do odbočovacího pruhu můžu jet i přes plnou čáru, ale to policistovi ani tak nevadilo. Vadilo mu, že se PRÝ málo otáčím dozadu, když přejíždím z pruhu do pruhu a při couvání. Když to povídá pan policista, tak se s ním nemohu hádat, vyslechla jsem si jeho rady, jak svou jízdu vylepšit, a za pět dolarů to budu moct brzy zkusit znova.

P. dělal zkoušky v jedenáct se stejným výsledkem.

Propad u zkoušky ale nemá žádný vliv na naše právo řídit, takže POZOR, v Americe se po silnicích prohání dva řidiči, kteří nedokáží složit řidičské zkoušky!

Maggie si čte před spaním



úterý 3. září 2013

Malí vědci a sopka

Dalším úkolem, který jsme si vyhlédli v knížce pokusů, byla výroba chrlící sopky za pomoci prášku do pečiva a citrónky. Nejen že předpisově chrlila, ale inspirovala oba mé malé vědce k vlastním pokusům.

Maggie testovala, co se stane, když rozlévá vodu a staví jí do cesty různé překážky. Potom zkoušela za pomoci váhy nalít do dvou různých nádob stejné množství vody. Zjistilo se při tom, že vydělit číslo sto šest dvěma jí nedělá vůbec žádné potíže.

Táďa si udělal několik litrů mýdlové vody a vydržel si s ní hrát na sopku snad hodinu (na zahradě). S výkřiky "Podívejte se, jak sopka soptí!" vodu přeléval mezi nádobami a pak o tom ještě dlouho vyprávěl.



Dneska začal školní rok a hned první den od čtvrt na devět do tří. Domů jela Maggie poprvé školním autobusem.

pondělí 2. září 2013

Malý vědec

Maggie dostala k narozeninám sadu knížek Malý vědec. Je v nich popsáno spousta jednoduchých "vědeckých" pokusů. Začali jsme s měřením odpařování vody z kaluže - obkreslili jsme kaluž a pak dle návodu každou další hodinu chtěli obkreslovat znova, leč odpar byl neznatelný. A přes noc nám do louže napršelo.

Napodruhé jsem vsadila na jistotu a napsala jsem Maggie dopis tajným inkoustem - citrónkou. Společně jsme ho pak nahřívaly nad svíčkou a objevil se text.


neděle 1. září 2013

Táďa poslouchá písničku

Táďa poslouchá písničku Kouzelník má hůlku a Letající koberec a Utíkají kočkodani. Na youtube nejsou, tak vám sem nemůžu dát odkaz, ale měli byste si je někde poslechnout.