středa 28. května 2014

Burákové máslo a čtyři gumové kachničky

Táďova školka se ptá rodičů, kdo z nich by mohly na společný projekt dodat sklenici burákového másla, čtyři gumové kachničky, pytel zrní a ptačí budku.

S Maggie jsme dodělaly pozvánku na její narozeninovou párty. Pozváno je devět holčiček a vy všichni.


úterý 27. května 2014

Kreslení na hřišti

Táďa si kreslí tužkou, kterou mi dovezl P. z Berlína.


pondělí 26. května 2014

Memorial Day

Maggie ráno prohlásila, že se musíme jet podívat na průvod k připomínce amerických hrdinů déšť nedéšť, tak jsme vyjeli do Northeast Harboru. Stejně jako vloni v Ellsworthu, průvod byl takový malý, příjený, maloměstský, dva veteráni v džípu, kapela střední školy, kapela základky, mateřská školka rozdávající balónky a na závěr hasičská auta.

Táďovi jeho balónek uletěl. Řval jak pominutý a já se ho snažila uklidnit, že letí do Evropy za babičkou. V tu chvíli na mě křičel zcela racionální argumenty, proč je něco takového absolutní nesmysl. Ale když se uklidnil, hned běžel babičce volat, aby kdyby kolem letěl červený balónek s hvězdičkami, ať ho chytne, protože je jeho.


neděle 25. května 2014

Na kole ke kachnímu mostu a zelený proužek

Byli jsme v bazénu a Maggie složila zkoušky na zelený proužek - už může plavat do hloubky a tedy skákat bez omezení. (Mohla je udělat klidně po dvou plaveckých lekcí, je potřeba libovolným stylem i nestylem přeplavat bazén tam a zpátky, umět šlapat vodu a vznášet se na zádech.)

V podvečer jsme jeli na kolech od eagle Lake k Duck Book Bridge. Na kole nejen děti, ale i já, hned nám to ujíždělo rychleji.


sobota 24. května 2014

Zachraňte velryby!

Zdejší vysoká škola dneska pořádala dětské zábavné odpoledne o kytovcích. Propagaci měli zvládnutou dobře, dozvěděla jsem se o akci z několika různých zdrojů. Popis lákal na odpoledne plné her, povídání o velrybách, občerstvení a zábavu pro malé i velké. Studentů podílejících se na akci bylo také dost. Ale:

  1. Malování a vybarvování velryb považuji za nouzovou činnost, která jistě nějaké dítě zaujme, ale nemusím kvůli tomu jet přes půl města.
  2. Malování na obličej je skvělé, ale každé dítě je malováno maximálně tři minuty. Dobrá doplňková aktivita, ale ne program na odpoledne.
  3. Film zachraňte Williho je pouze pro děti určitého věku (a to ne věku mých dětí).
  4. Slečna, natěšená povídat o velrybách nad počítačem a knihami (pro dospělé) by měla být trochu aktivnější a nabízet se, ne čekat, až ji nějaké dítě osloví.
  5. Stůl s volným přístupem k sušenkám a brambůrkům měl u našich dětí největší ohlas a studenti byli pobaveni a ne pohoršení, když si odtud mé děti v nestřežených okamžicích odnášeli deset sušenek naráz, ale přijde mi to jako zvláštní občerstvení na dětský den.
  6. Čas akce od dvanácti do tří zřejmě vyhovuje studentů - ráno se prospí, v klidu nasnídají a jdou pořádat. Zahrnout takovou akci do programu rodiny s dětmi, kde jsou zvyklí obědvat, je docela oříšek.
Akce se účastnily tři děti, dvě moje a ještě jeden tříleťák. Pořádajících studentů bylo aspoň šest. Přesto stupeň zábavnosti byl téměř na nule. Jediná věc, co mě zaujala, byly opravdové velrybí kostice na filtrování potravy. A k nim ve skleničce ukázka toho, čím se velryba živí.




pátek 23. května 2014

Den prarodičů

Dneska prvňáci slavili ve škole den prarodičů a jiných prapřátel. Chystali se na to dlouho. V praxi to bylo dvacet minut plných koláčků, hroznového vína a jiných pochutin a promítání fotografií dětí s prarodiči. Na závěr děti zapěli dvě dojemné písně. A hlavně - dědečci a babičky přišli do školy. Prvňáci to velmi silně prožívali.

Součástí příprav bylo jednak malba portrétu nějakého prarodiče (babička Mání), za druhé se děti zamýšleli, co budou dělat v důchodu. Maggie má plán velmi podrobný: v neděli plavání, v pondělí a v pátek procházky, v úterý a ve čtvrtek film a v sobotu bude navštěvovat přátele.


čtvrtek 22. května 2014

Salát vás pobaví!

Maggie měla dneska ve škole jarní koncert, K-2, to znamená kindergarten a první a druhé třídy. Tématem byla zelenina a koncert se skutečně oficiálně jmenoval "Salát vás pobaví!"

Děti společně zpívali a tančili, druháci i recitovali, a všechny písně i básně byly o bramborách, hrachu, kukuřici a salátu.

Maggie stojí v tmavě červených šatech vpravo téměř u zábradlí
Poznámka 1: Součástí koncertu byla hra druhých tříd na housle. VŠECHNY děti se v druhé třídě v rámci hudebky učí hrát na housle. Ve třetí si prý budou moct vybrat, jestli zůstanou u houslí nebo dají přednost viole nebo čelu.

Poznámka 2: Melodie většiny písniček mi byla povědomá, ale česká slova jsem si vybavit nedokázala. Táďa ale ano a cestou domů si zvesela prozpěvoval, vůbec netuším, kde to kdy mohl slyšet.

středa 21. května 2014

Rytířské pláště

Rytíři si dneska malovali své erby na pláště. Taky jsme zakoupili opasky, jen co všechno zaschne, budou i fotky v plné zbroji.


pondělí 19. května 2014

Zahrada

Hlavní Zahradník nakoupil v Home Depot plný kufr hlíny, květináčů a sazenic a odletěl do Evropy. Táďa se uvolil, že bylinky zasází, i když koupit rýč, co jsme mu zlomili při stěhování, Hlavní Zahradník zapomněl.

Rajčata byla prozíravě zakoupena v květináčích i s opěrami. K tomu čtyři květináče bazalky a ještě pytlík jejích semínek. A další bylinky.


Kvetoucí květiny nám koupila návštěva.


neděle 18. května 2014

Snídaně do postele

Den matek jsem si užívala daleko od svých dětí, a tak jsem hromady dárků dostala od Maggie až v pondělí. Kromě dvou přáníček a výtvarného díla jsem dostala taky papírovou vázu s papírovými vystříhanými květinami. A na každé té květině je napsána jedna věc, kterou pro mě Maggie udělá.

Na první květině bylo, že dostanu snídani do postele. A dneska jsem ji dostala. Sice půl hodiny před časem, kdy vstávám ve všední dny, v neděli bych si ráda přispala déle, ale Maggiino nadšení a rozzářené oči vyvážily veškeré nepohodlí.

úterý 13. května 2014

Táďa mluví

Je to rok, co jsme s dětmi přiletěli do Ameriky. Zase začínají kvést pampelišky a dokonce i tulipány, rododendrony, jahody a třešně.

Před třemi týdny mi učitelka ve školce řekla, že Táďa začíná mluvit. Vyrazilo mi to dech, já od něj nikdy nic spontánního anglicky neslyšela. (Slovíček umí spoustu, ale nepoužívá/nepoužíval je ke konverzaci.) Od té doby jsem ale několik jeho vět zaslechla. Knihovnici ukazoval svého nakresleného dinosaura s nadšeným "Look!", Na hřišti na mě pokřikuje "Swing faster" a při odchodu z dětského koutku mával lokomotivou Edwardem nad hlavou a na všechny volal "Fly, Edward fly!".


neděle 11. května 2014

Lonesome Lake

Po včerejších zkušenostech jsme se rozhodli dneska sněhu a hlavně ledu vyvarovat. Mapka, co jsme získali v motelu, byla k turistice zcela nepoužitelná, a moteliér ztratil odvahu nám jakkoliv radit, když se dozvěděl, že jsme byli na Lafayettu (on zřejmě už jednou slyšel o jednom hrdinovi, co tam vylezl, po návratu ale nebyl schopen o prožitých hrůzách hovořit a navždy už jen nesrozumitelně blábolil).

Tak PH. vymyslel, že půjdeme k jezeru, které jsme pozorovali z hřebene a zdálo se být dostatečně nízko, aby tam moc ledu nebylo. Jezero se jmenovalo Lonesome Lake a stojí u něj chata, kde si mimo sezónu (do konce května) můžete uvařit sami v kuchyňce z přinesených zásob nebo si za dolar posloužit jejich čajem a sušenkami. Taky tam prodávali mapy, ale my si ji nekoupili. Chatař nám ochotně poradil, kudy zajímavou cestou zpět a téměř bez sněhu. Zapomněli jsme si ovšem vymínit, abychom nemuseli brodit, takže to nás čekalo dvakrát - a stálo to za to.

sobota 10. května 2014

White Mountains - Mt. Lafayette

Nechala jsem děti, ať oslaví den matek s otcem a odjela s PH. a K. na víkend do Bílých hor. Je to tam pět hodin, to je skoro za rohem.

Zimní sezóna skončila a letní se velmi zvolna rozjíždí, takže, ač nám to přišlo neuvěřitelné, nepovedlo se nám sehnat žádné otevřené návštěvnické centrum a tím pádem jsme byli bez mapy. To nám ale nezabránilo v tom, vyrazit v jednu hodinu na horu Mt. Lafayette, podle jakéhosi internetového zdroje pětihodinový výlet.

Nejprve jsme museli překonávat potoky výrazně posílené tajícím sněhem. Mysleli jsme, že je to drsné, když musíme přecházet potok po kmínku zaklesnutém za kámen v dravém proudu. Pak už jsme museli zouvat boty a probíjet se přímo proudem. A potom už tekl potok přímo po cestičce a pod vodou byla vrstva ledu. Škrábat se po něčem takovém kolmo vzhůru nám zabralo trochu víc, než očekával optimistický autor horolezecké wikipedie.

Přesto jsme nakonec na hřeben vylezli a přes Mt. Lincoln vylezli na Mt. Lafayette. Panorama bílých hor se před námi otevřelo, v dáli jsme (snad) zahlédli i nejvyšší horu Nové Anglie Mt. Washington.

Cestou dolů jsme už nebrodili, jen klouzali, a v osm večer byli dole.


pátek 9. května 2014

Den matek poprvé

Táďa ve školce vlastnoručně (doslova, používali prstové barvy) pomaloval květináč, společně do něj zasadili kytičku a já ji dostala je dni matek.

Maggie si nese ze školy nějaké OBROVSKÉ TAJEMSTVÍ. Co to je se dozvím až v pravý čas.


čtvrtek 8. května 2014

School Bus

Táďův vozový park se včera rozrostl o nové, velmi speciální a žádané vozidlo - školní autobus.


středa 7. května 2014

Táďova oslava

Táďa dneska prý ve školce všem říkal, že má "Name Day". A nemohl se dočkat, až dostane plavací brýle. A muffiny, na které Maggíe vyrobila vlaječky.


pondělí 5. května 2014

Voda

V roce 1873 postihla Bar Harbor epidemie tyfu. Lidé rychle zareagovali a okamžitě postavili vodovod, který přiváděl do města vodu z Eagle Lake - nemohli si dovolit, aby lázně získaly pověst místa, kde se umírá. Zabralo to, ovšem ještě několik desítek let se muselo řešit, jak zabránit majitelům chat na březích jezer, aby vypouštěli splašky do vody. Soukromé vlastnictví má své meze a jedno čuně vlastnící pozemek na břehu nemůže ohrozit zdraví lidí celého města.

V současnosti mnoho studní na ostrově obsahuje arsen. Vláda (nevím, které úrovně) se snaží zabránit tomu, aby lidé takovou vodu pili, mimo jiné i příspěvky na balenou vodu. Teď se ale začíná cukat, že nebude platit léta balenou vodu, když komunita nedělá nic pro vyřešení problému (vodovod). Na velké části ostrova funguje takzvaný "letní" vodovod, který dodává vodu přes léto, ale na podzim se kvůli nedostatečné izolaci vůči mrazu vypíná.

Můj hlavní zdejší problém s vodou je absence pákových baterií. Máme jí u dřezu, kde ji skoro nepotřebujeme (myčka). Ve sprše máme jeden kohoutek, kterým se reguluje zároveň síla i teplota proudu a vypínání vody při mydlení nepřipadá v úvahu.



neděle 4. května 2014

Návštěva

Přijela k nám návštěva. Přivezla nám hrnečky a ovčí kůži. Ovčí kůži si položíme ke krbu a už nám na ní bude chybět jen novorozenec.


sobota 3. května 2014

Mnohoštětinatec a had

Před časem jsme v odlivovém pásmu viděli tuto asi osm centimetrů dlouhou příšeru. V mé chytré knížce se mi ji nepovedlo dohledat, nejpodobnější živočich je Clam Worm (nereis virens, česky patří do mnohoštětinatců, viděla jsem název nereidka). Ovšem tento červ by měl být duhově modravý nebo zelenohnědý s červenými, zlatými a bílými fleky. Náš červ byl černý. Buď má chtrá knížka není dost chytrá nebo pobytem na suchu zčernal.


Všímavá návštěva z minulého týdne objevila u návštevnického centra národního parku tohoto dlouhého hada. Eastern Ribbon Snake / Užovka:


První dopis

Dneska jsem si ze schránky vytáhla první dopis od Standy. Písmenka si ode mě nechával postupně diktovat a psal, až se z něj kouřilo.
Mámo
My jsme se dlouho neviděli
Tvůj Standa


(Písmenka a psaní je náplní vzdělávání ve zdejší školce už od tří let. Co si o tom myslím lze těžko vyjádřit slušně.) 

pátek 2. května 2014

May Day

Dávnou mainskou tradicí je prý slavit prvního máje takzvaný May Day. Dvě děti ve škole (z dvanácti) přiznaly, že tradici doma a se sousedy stále drží.

Člověk vyrobí košíčky a naplní je drobnými dárečky a sladkostmi. . Košíček položí před dveře obdarovávané osoby, zazvoní a rychle se běží schovat. Z úkrytu pozoruje překvapeného nálezce. Není-li úkryt dost dobrý, musí před ním následně zdrhat, protože obdarovaný se ho snaží chytit.

Včerejší celodenní liják tradici moc nepřál, ale babička jednoho spolužáka (Fishera) vyrobila dvanáct košíčků a donesla je dneska do školy. Maggie a Táďovi trvalo hodinu, než na hřišti po škole všechny sladkosti zvládli sníst.


čtvrtek 1. května 2014

První máj

V Mainu už také začalo jaro. Na předzahrádkách kvetou krokusy a narcisy, dokonce i jedny sněženky jsme před časem objevili. Stromy se ale ještě neprobudily.

PAk jsem se ale při vaření večeře zadívala z okna a překvapeně zjistila, že jednomu ze stromů pod oknem nejen, že už něco na větvích začíná rašit, ale dokonce je to růžové. Kvetoucí strom to ještě zdaleka není, přesto jsme se pod tím večer, při snaze zlikvidovat v autě kontrolku "Check engine", políbili.