úterý 24. června 2014

Přezkoušení v české škole

Abychom se seznámili s Maggiinou českou školou a učitelkami, byla jsem s Maggie dneska na přezkoušení, z češtiny a z prvouky. Paní zástupkyně hned v první větě nádherně demonstrovala rozdíl mezi českou a americku školou: "Tak ty tady jsi na tu velkou zkoušku? A myslíš, že dostaneš jedničku?" Tak jsme Maggie vysvětlili, co je zkouška, co je jednička a co je prvouka a pak už mohla jen všechny okouzlovat svou přirozenou inteligencí. Dostala z obou předmětů za jedna.

V Brně

neděle 22. června 2014

Cesta do Montrealu

Do Montreálu je to sedm hodin jízdy a letenky jsou odtud výrazně (fakt výrazně!) levnější než z Bostonu, natož z Bangoru. Cesta vnitrozemím Mainu a Quebeckem byla moc pěkná, silnice vesměs prázdné a krajina skoro stejná jako v Čechách a na Vysočině.

Quebec

Montreal

sobota 21. června 2014

Závěr školního roku

Poslední týden byly před školou odpoledne vidět neuvěřitelné věci. Sazenice dýní, které si domů nesla Maggiina třída, patřily k tomu normálnějšímu.

V pátek ráno jsem se u prvňáků dočkala vělké děkovačky: přáníčka, kytka, písně, tanec a knížka. A mnoho dojatých vět od dětí i učitelky, z kterých vyplývalo, že číst umí jen a jen díky mně.

Maggie je hrozně nešťastná, že poslední tři dny nebude ve škole. Snad i babičku v Brně by oželela, jen kdyby mohla na step-up-day - seznámení se s učitelkami a místnostmi druhých tříd. Když má školu, je smutná, když tam nemusí, tak také.

 Dneska jsme byli na oslavu úspěšného završení školy na minigolfu - KONEČNĚ se děti dočkaly!


pátek 20. června 2014

Svatba

Byli jsme dneska na svatbě. V poledne na písečném pruhu mezi Bar Harborem a Bar Islandem. Dvě nevěsty oddával P. kolegy z titulu reverenda počítačové církve. Za čtyřicet dolarů dostanete bohatě zdobený certifikát o tom, že jste reverend a několik prázdných odddacích listů, štolu lze přikoupit zvlášť.

V podvečer jsme odvedli děti na tři hodiny do Little Sisters (ráj pro ně) a sami šli na svatební párty (ráj pro nás). Byla na lodi a objeli jsme Bar Harbor, Sand Beach, maják na Rock Egg a několi ostrovů ve Fenchman Bay. Obrovský zážitek pro všechny a ani kapka alkoholu.

A viděli jsme orla v hnízdě a lachtany.


středa 18. června 2014

Táďova promoce

Táďa ukončil jeden stupeň svého vzdělávání a to se musí řádně oslavit. Naštěstí ne proslovy, ale zpěvem budoucích školáků i jejich mladších kolegů. A za dvacet minut bylo po všem a mohlo se jít na pizzu a na cupcakes.



Součástí příprav na preschool graduation byly také dotazy na plány budoucích školáků. Táďa prohlásil, že chce být pekařem. Překvapilo mě to, nikdy dřív se o pekařství nezmínil, ale zároveň se mi ulevilo, protože minulý týden chtěl být mickeymousem a to by se na tablu vyjímalo zvláštně. Ukázalo se, že už má podrobně rozpracovaný obchodní model. Rychle pochopil, že zadarmo cukroví rozdávat nemůže, takže šunkové hamburgery budou za dva centy a jeden dolar, cupcakes za deset centů a dva dolary a káva za dolar a sto centů. Balónky budou zdarma..


pondělí 16. června 2014

Baby girl cousin

Maggiin zápis v deníčku:
June 16th 2014
HURAY! Yey! Wait! I think I'm little miks up. Did I learn this on Sunday or Monday? Oh, on Monday moring. Guess what. I got a new... baby girl cousin last night. I'm so happy! And By!


neděle 15. června 2014

Maratón v Zálivu Fundy

Hlavním cílem naší cesty do Kanady byl americko-kanadský maratón. Start v USA, otočka v Kanadě, cíl opět v USA. USA a Kanada spolu sice celkem kamarádí, přesto ale společná hranice je skutečnou hranicí, kde se ukazují pasy, odpovídá na zvídavé dotazy pohraničníků a dokonce i auto vám můžou prohrabat. Pořádek závody přes hranice je za takových podmínek složitá operace.

Už před závodem chodily P. šťouravé emaily:

  1. Vyplnil jste pouze osm číslic vašeho čísla pasu. - Můj pasmá skutečně jen osmimístné číslo.
  2. Zapoměl jste vyplnit své middle name. - Já žádné middle name nemám.
Den před závodem bylo potřeba projet hranice oběma směry, aby si pohraničníci na obou stranách ověřili, že závodník hranice přejet může. Pak už ale skutečně při závodě člověk běžel a pas s kapsy vytahovat nemusel. 

Head Harbor Lightstation




sobota 14. června 2014

Ostrov Campobello

Ostrov Campobello je podobně šizený ostrov jako ten náš - dá se na něj dojet autem po mostě. Zajímavé ovšem je, že ten most tam vede z USA, ačkoli ostrov patří Kanadě. Pro zpestření ještě mají v Kanadě jiný čas než v USA, o hodinu víc, takže život tam musí být velmi zábavný.

Lidé v Bar Harbor tvrdí, že cesta po pobřeží do Kanady je moc pěkná, tak jsme se tam chtěli podívat. Noc ze soboty na neděli strávíme v Kanadě.


pátek 13. června 2014

Den otců se blíží

V neděli se bude slavit Den otců. Maggie donesla ze školy celou knihu, kterou o svém otci napsala a nakreslila (příklad jedné stránky viz foto). A cestou ze školy se dožadovala návštěvy supermarketu, že prý tam hrozně nutně potřebuje.

Její hotovost tvořila dva dolary a dva centy, já jí velkomyslně nabídla, že jí kapesné jeden dolar, splatný v neděli, dám v případě nutnosti o dva dny dřív. Následujících dvacet minut jsme procházeli obchodem a Maggie počítala a důkladně rozvažovala a znova počítala. U belgických pralinek jsem ji varovala, že jsou sice dobré, ale docela drahé - stojí dva a půl dolaru. Maggie tónem Rotchilda prohlásila: "To pro mě drahé není." Nakonec vyhrály gumoví medvícdcí s přídavkem pravé ovocné šťávy. Měli tu výhodu, že za tři dolary byly dva pytlíky - jeden pro tátu a jeden pro Maggie (a Táďu).


středa 11. června 2014

Nedělní kočka

Táďa nakreslil nedělní kočku. Má roztomilé fousky, dům s kličkami na oknech, ozdobený strom a hlavně je pečlivě vybarvená. Velký pokrok za poslední půl rok.


úterý 10. června 2014

Cesta z knihovny

Maggie opustila ve škole texty "Slunce je žluté. Nebe je modré. Pes je chlupatý. Autobus je plný." a přešla ke skutečným knihám. Největší úspěch mezi prvňáky slaví nekonečná série Kouzelný dům na stromě. Je o dvou dětech z Pensylvánie, které se pomocí kouzelného domku můžou dostat na libovolné místo, které je na obrázku v nějaké knize. Navštíví například královnu Kleopatru, amazonské pralesy, potápějící se Titanic a základnu na měsíci (v budoucnosti).

Knihy jsou napínavé, takže Maggie ji nedokázala odložit ani na ulici.


neděle 8. června 2014

Začátek léta

V Čechách jsou prý nesnesitelná vedra. U nás také, šestnáct, chvílemi i osmnáct stupňů ve stínu, to je chvíle, kdy se v Mainu vytahují letní šatečky, žabky a hlavním programem je pojídání zmrzliny.

Pláž byla plná, i ve čtyři odpoledne, kdy jsme tam dorazili. Děti postavily hrad, vykopaly studnu a obdělaly zahrádku. A pouštěli jsme draka. Do příště už mu opravdu, ale opravdu vyrobíme pořádný ocas.

sobota 7. června 2014

Birthday Party

Do Maggiiných narozenin sice ještě pár týdnů zbývá, ale se spolužačkami slavila dneska. Dorazilo šest sedmiletých holčiček. Počmárali spoustu papírů a francouzské okno, snědli dort, ovoce a muffiny, našli poklad a shovávali se po domě.

pátek 6. června 2014

Šťastné a dokonalé miminko

Našemu miminku bude pomalu osmnáct prenatálních týdnů a tak ho i v Americe konečně chtěli vidět na ultrazvuku. Závěry jsou:
  1. Miminko je jen jedno.
  2. Miminko je šťastné.
  3. Miminko má všechny části a orgány, které má mít, a všechno má přesně správnou velikost.

čtvrtek 5. června 2014

Lekce plavání

V únorů Maggie plavat neuměla. Udržela se na hladině a pomaličku se dokázala pohybovat, ale v přihlížejících budila dojem, že se už už utopí.

Od března chodí jednou týdně na plavání a dělá neuvěřitelné pokroky. Nejen že plave bez problémů a přiměřeně technicky správně, ale potápí se, loví předměty ze dna a začíná skákat šipky.


úterý 3. června 2014

Chystáme se na pláž

Už čtvrtý den máme teplo, to znamená, že si nebereme na dvouhodinové výpravy po městě bundy ani pro jistotu. Tak jsme koupili (na Táďovo důrazné naléhání) bábovičky na pláž. Zatím jsme je zkoušeli jen na hřišti.


neděle 1. června 2014

Barharborský půlmaratón

Start půlmaratónu v sedum ráno, to je zabijárna, brblal P. , když o půl sedmé vstával. V té době jeho spoluběžci z Bagorů a jiných mainských měst museli už dávno sedět v autě. Když se P. po několika mílích běhu konečně probudil, nasadil své natrénované tempo a doběhl do cíle jako dvacátý devátý.

Vrcholem závodu byl tancující humr. Táďa z něj byl nadšený, protože protože měl na zádech logo jeho školky (Ymca) a zrovna, když mi popisoval, jak má humr nádherná klepeta, tak humr zavolal: "Ahoj Stando!" (anglicky) Nejlepší humr na světě! P. z něj byl nadšený neméně, protože humr vydržel skákat, volat a povzbuzovat závodníky tři hodiny v kuse, a to prý takhle v sedm ráno docela bodne.

Potvrdili jsme si závodnickou odlišnost Ameriky a Česka - na závody chodí i ženy. A to i pomalé ženy. V Čechách jsem běžně dobíhala poslední a když za mnou někdo byl, tak chlap. Ženy tvoří zlomek startovního pole a jsou to vesměs ty dobře natrénované. V Americe je poměr pohlaví vyrovnaný a často běhají ženy, zatímco tatínkové hlídají děti.