pátek 27. února 2015

Think Spring!

Tento únor bude údajně nejstudenější od roku 1941, kdy se to začalo měřit. Loňskou zimu si starousedlíci stěžovali, že zima byla obzvlášť studená a tmavá, letos jim dochází slova. I já pomalu ztrácím chuť radovat se ze závějí, protože krásné běžkařské terény se s miminem obtížně využívají a na kočárku nemám přidělaný sněžný pluh.

Ale lidé se nevzdávají. Optimismus dodávají i autobusy:


Zimomilci jsou usměrňováni:


A školka pěstuje květiny na sněhu (od včera naneštěstí trochu povadly):


Kolik tady leží sněhu, nevím a je těžké to zjistit, protože silničáři dělají co můžou, aby sníh z města odvezly. Kde zůstal, tam není jasné, jestli je přirozený nebo narhnutý. Ale chodíme tu nějak takhle (a to jenom v místech, kde je vyčištěný chodník, což není samozřejmé ani na hlavní ulici):



čtvrtek 26. února 2015

Tři měsíce

Svenovi byly v úterý tři měsíce. Díky tomu může začít chodit do posilovny, čehož jsme okamžitě využili. V úterý i dneska to v dětském koutku vzorně prospal.

Za poslední týdny si nemůžeme odškrtnout žádnou zcela novou dovednost, ale při pasení zvedá hlavu čím dál víc a málem si ji zvědavostí ukroutí, už se skoro otočí na bok, dvakrát se chechtal na hlas, chytne věci, co se válí v dosahu náhodně máchajících rukou, a i ostatní dovednosti prohlubuje.


středa 25. února 2015

I'm back!

Letos ze školy, kromě stručných emailů "Dneska není škola", chodí také obsáhlé texty předsedy školní rady o tom, že zítra asi bude sněžit, tak možná bude snowday nebo možná sněžit nebude, a pak snowday nebude. Nenávidím toho člověka od chvíle, kdy jsem jednou ráno slepenýma očima musela luštit dlouhý text, abych v jeho posledním řádku zjistila, že škola je (což takhle v pátek považuji za standart).

Už déle než čtrnáct dní běží škola podle běžného rozpisu (týden téměř nesněžilo a týden byly prázdniny) a včera přišel od pana předsedy email s hlavičkou "I'm back". A dneska - dneska je snowday.

Maggie má pohodlný polštářek. Sven má krásnou chlupatou hračku.


Večer byly děti zase malovat, tentokrát obraz původně od Henriho Matisse Lydia.


pátek 20. února 2015

Další návštěva

Karina vypadá svými dvěma malými dětmi nevyužitá a přijela k nám dneska vybavená krabicí s výtvarnými potřebami a nápady na tvoření. Jsem sice přesvědčená, že kdybych já dala svým dětem vystřižené srdíčko, ať ho vybarví, tak mi to hodí na hlavu, ale cizí tetě zobaly z ruky a zdobily s nekonečným nadšením.


čtvrtek 19. února 2015

Prázdninový snowday

Odpoledne přišli Greta s Lillou. Všichni přežili a snad se i bavili (Maggie s Táďou byli nadšení určitě). G a L chodí na gymnastiku a jsou do ní neuvěřitelně zapálené. Od podzima, kdy jsem je viděla cvičit na hřišti, udělaly obrovský pokrok, a předváděly tu prvky, o kterých jsem myslela, že nejsou v lidských možnostech (gymnasté na olympiádě buď nejsou lidi nebo je to filmový trik).


středa 18. února 2015

Dopravní strasti Akádie

Ostrovní týdeník z 12. února 2015:
Akádie trpí svou popularitou a nedostává se v ní parkovacích míst. A vzhledem k tomu, že vloni vzrostla návštěvnost o 12 procent, problém pravděpodobně sám nezmizí. Úředníci parku zahájili devítiměsíční úsilí a přišli s řešením. Řešení zahrnuje jednání, která proběhnou v červnu a v červenci a kde veřejnost může přijít se svými návrhy...

úterý 17. února 2015

První jarní prázdniny

I v Americe se únorovým prázdninám říká jarní, přesněji early spring (další jarní prázdniny jsou v dubnu). Užívali jsme si typických jarních radovánek jako je bobování, brodění se vysokým sněhem, prodírání se sněhovými vánicemi a podobně.


pátek 13. února 2015

čtvrtek 12. února 2015

Nesnáším Valentýna!

Všechny valentýnky vyrobeny a připraveny v aktovkách. Nakonec jsme na všechny nalepili čokoládičky a můžou se rozdávat. Já doufám o Valentýnovi nejmíň rok neuslyším (nebo aspoň nebudu muset v souvislosti s ním něco vyrábět). A nesmíme dát Svena do jeslí, to bychom museli vyrábět za rok třikrát.


středa 11. února 2015

Paint with Me

Po více než roce v knihovně zase otevřeli, spolu s LittleSisters, lekce malby. Vyrazili jsme tentokrát i s Táďou.

Maggie se už svého úkolu zhostila zcela sama a zlostně odmítala mnou nabízené rady. Zároveň si zachovávala svou hlavu a některé detaily úmyslně měnila.

Táďa vytrvale maloval a dílo se ctí dokončil, podle některých názorů lépe než Maggie (prosím neříkejte jí to). Na Maggiinu obranu musím říct, že barvy Táďovi jsem míchala já, původní rozvržení jsem mu taky nakreslila a on si, narozdíl od ní, nechal občas poradit.

(Předlohou byl obraz Pabla Picassa Spící.)


A tady jsou výsledky:

úterý 10. února 2015

Šachový klub

Každé úterý je ve škole po vyučování hodinu šachový klub, je sice až od třetí třídy, ale Maggie tam chodí a ani není jediná druhačka.


pondělí 9. února 2015

Sven

Sven roste, tvářičky a stehýnka má buclaté každým dnem víc, po všem kouká, když nespí, tak se směje a brouká.



neděle 8. února 2015

Valentýnky

Děti, zvlášť Táďa, velmi rádi něco kreslí a tvoří. Blíží se Valentýn a děti musí mít přáníčka pro každého ve třídě (přesněji řečeno buď pro všechny nebo pro nikoho), případně pro učitelky a kuchařky. Vyrobit devatenáct valentýnek, to už dětem, zvlášť Táďovi, invence a chuť dojdou.

Do akce se pustil táta a za odpoledne Táďovi valentýnky téměř dodělali a Maggiiny alespoň vymysleli.


sobota 7. února 2015

Běžky

Metr sněhu, ideální běžkařský terén a my se na lyáe vyhrabali až v půlce února. Bez Tádi, toho jsme pod záminkou doléčení nemoci nechali doma s tátou a Svenem.

Maggie lyže slušně ovládá, jen by to chtělo vpředu nějakou motivaci v podobě horské boudy se zmrzlinovým pohárem. Přes nádherné okolí jet kus rovně, tam to otočit a jet zpět dítě moc nebaví.


úterý 3. února 2015

Na Hromnice vylézají svišti

Českých pranostik o Hromnicích je spousta, například že "Na Hromnice má sedlák raději vlka ve chlévě i ženu na marách než slunce." 

V Americe se Hromnicím říká Sviští den (Groundhog Day) a svišti věští délku zimy. Předpověď je ale zmatená, protože spatří-li svišť 2. února svůj stín, bude zima dlouhá, ještě šest týdnů. Po loňských zkušenostech bych ale zimu končící za šest týdnů, v půlce března, uvítala.

V každém případě v Bar Harboru letos žádný rozumný svišť nos z doupěte nevystrkoval. Případný nerozumný svišť se buď nezvládl prohrabat sněhovým závalem nebo ho oslepila vánice nebo okamžitě zmrzl, takže taky neměl příležitost věštit.

Kdyby se pranostika vztahovala k dnešku, svišť by si naopak svého stínu mohl užít dosyta.


pondělí 2. února 2015

Čtvrtý snowday

Maggie dneska ráno úpěla, že nemůže do školy. Ne že by byla tak vzdělání lačná, ale dnešní snowday i případné další se budou nahrazovat v dubnu o sobotách (nepřejte si vědět, co si o šestidenním pracovním týdnu pro kindergarten myslím).

Sněžilo lehce, ale vytrvale, na terase bychom skoro mohly točit letopisy Narnie.