čtvrtek 30. dubna 2015

Děti si hrají

Maggie a Táďa tahají Svena sem a tam a ten je z toho sice občas trochu zaskočený, ale evidentně si to užívá.


středa 29. dubna 2015

Vědecký veletrh

Před třemi týdny jsme s Maggie měřily, pak psaly, kreslily grafy a náčrtky a nakonec lepily. Výsledkem je poster o tom, kdy je v Mainu astronomické poledne.



Táďovi jsem se snažila vnutit prezentaci o dírkové komoře, komoru jsem vyrobila, já z ní byla nadšená, ale Táďu nedojala a vybral si ze své oblíbené knihy o pokusech vláček poháněný vzduchem balónku. Maggie mu myslím trochu záviděla akčnost projektu a na veletrhu slavil velký úspěch, hlavně mezi svými spolužáky z kindergarten.


Akce byla velmi příjemná. Projekty byly různé, na výrobě některých posterů myslím rodiče strávili mnoho hodin, někde si naopak zřejmě celá rodina užila při experimentování a pak našli nějaký kus papíru a fixkou na něj načmárali dvě věty. Hypotéza byla občas formulována stylem "Jim si myslí, že se melou při pádu rozbije i samotný i v cyklistické helmě. Táta si myslí, že helma meloun ochrání." (Pro zvědavce: Tatínek měl pravdu, meloun opakovaně puštěný na zem v helmě, doznal drobných porušení, ale držel pohromadě. Bez přilby se rozplácl.)

úterý 28. dubna 2015

pondělí 27. dubna 2015

Maggiina báseň

I went to the store to buy a book
I made a mistake I bought a hook

I went back to the store to give them the hook
I made a mistake I gave them a shook

I went to the store again to stop them to shake
I made a mistake I stopped them to bake

I went to the bakery to get some bread
I made a mistake I bought thread

I went to my house to bake a cake
I made a mistake I baked a snake

I went to the pet store to give them the snake
I made a mistake I gave them some milkshake

I went back to the bakery to get a cake
I made a mistake to fix all my mistake

sobota 25. dubna 2015

Ptactvo v New Yorku a plazi v Princetonu

Central Park je obrovský, ale i v dubnu ve všední den dopoledne plný lidí až až. Přesto v něm žije všelijaká zvěř, hlavně ptáci. Zahlédli jsme kardinála červeného:


Špačka obecného:


Drozda stěhovavého:


A strakapouda (možná) osikového:


I v New Jersey mají zvířata, hlavně jsem poprvé viděla želvu ve volné přírodě. U nás na ostrově přý žijí také a P. je i viděl, já ale ne. Druh nevím, krunýře mají zablácené a zblízka zkoumat se nenechaly:



Taky jsme tam viděli hada, možná štíhlovku americkou:


Jaro na kanále

Došli jsme pěšky do Princetonu a zpět. Viděli jsme želvy, hada, umění, sendviče a lodě.


pátek 24. dubna 2015

Jaro na farmě

Na jedné farmě měli vynikající teplý mošt a husy, které jsme mohli krmit kukuřicí. Druhá farma - Duke farm - nebyla farma, ale spíš něco jako ve dvacátém století vytvořený Lednicko-Valtický areál.


čtvrtek 23. dubna 2015

Jaro v New Yorku

Zanechali jsme Táďu a Maggie v laskavé péči tety a strejdy a se Svenem odjeli do New Yorku. Ověřili jsme, že i newyorským metrem se dá s trochou praxe jezdit s kočárem a navštívili český konzulát. Hned si člověk připadal jako doma.

Pak jsme se podívali na Frick kolekci (nestojí to za to), dali si oběd  čínské čtvrti a hlavně kafe v extra Cuketkou vychválené kavárně. Kafe bylo skutečně, ale skutečně vynikající.


středa 22. dubna 2015

Jaro v Princetonu

Sven je nadšený cestoval. Konečně jsme mu umožnili opustit nudný Maine a on včera na každém dálničním odpočívadle očima hltal všechno kolem. V jedenáct večer s úžasem prozkoumal Zitiny hračky a dneska v nadšeném zkoumání světa pokračoval.


neděle 19. dubna 2015

Kolečka

Už jsme měli být na cestě do Princetonu, ale malá dírka v jedné trubičce chladiče nám to překazila. Ale Sven už začal cvičit na automechanika. Už točí!

sobota 18. dubna 2015

Rozlučka s Nagyovými

Když kamarádka vlastní hospodu, některé věci se pořádají snáz. Spousta jídla, každý donesl něco zajímavého k jídlu a bylo to fajn.

Sven je zcela konsternován, když se mu povede šáhnout na trávu.


čtvrtek 16. dubna 2015

Sven dostal kostky

Už jde vpřed zcela úmyslně a cílevědomě. Honí kostku přes celý pokoj, pomalu, ale vytrvale.


neděle 12. dubna 2015

Bagely

Dneska byly bagely pěkné, protože je motali dva nadšení pomocníci.


sobota 11. dubna 2015

Na rohožce

Máme obývák obrovský, ale mezi botami je stejně nejlépe. Pak ještě na toaletě, ale ta, jsou naštěstí dveře.


pátek 10. dubna 2015

Sven hraje

Sven se už dostane všude. Pořád ještě nevím, jestli úmyslně...


čtvrtek 9. dubna 2015

S Picasou může být pseudoumělcem každý!

Děti jsou nemocné, stejně jako polovina jejich spolužáků. Teče jim z nosu a kašlou, ale jinak mají energie až až. Maggie byla dneska dokonce ochotna pózovat fotografce.








středa 8. dubna 2015

Sven ve škvíře

Sven se pohybuje lépe a lépe. Pořád mám pochybnosti, zda směr pohybu může ovlivňovat, ale už jsem ho párkrát v obýváku udiveně hledala. Nejrychlejším způsobem pohybu je válení sudů.

Od narození tráví naše večeře na jídelním stole. Původně jen ležel jako placka, pak začal žádostivě koukat do talířů a dneska už do talířů šmatlá.


neděle 5. dubna 2015

Lov na vejce

Velikonoční králiček v sobotu přišel do YWCA a v umělých větvích citroníků poschovával plastová vajíčka plněná sladkostmi.

V neděli se Maggie začala dožadovat výletu - věc nevídaná, obvykle prohlašuje, že nemá ráda víkendy, protože musí jít na výlet - abychom tam potkali králíčka. Stejně jako vloni.

Vzhledem ke stále se držící sněhové pokrývce je to tu s výlety problematické, ale Ocean Drive už máme vyzkoušenou a králíček se dostavil. I když jsme se schováváním čokoládových vajíček nedělali žádné tajnosti, Táďa přesto pln důvěry běžel kus před P. a přede mnou a koukal pod každý šustr, jestli tam něco nenajde.


pátek 3. dubna 2015

První jarní den

Vím, že astronomové mají svůj první jarní den dávno za sebou, ale pro většinu lidí v Bar Harboru přišel až dneska. Bylo teplo, jen na lehkou bundičku nebo i krátký rukáv. Sven se válel na asfaltu na školním hřišti (mimo teplý asfalt je stále sníh). A viděli jsme první kvetoucí kytku.


středa 1. dubna 2015

Martin ve food drive

Celý březen se v Bar Harboru sbíralo jídlo pro chudé, tuším že za každou vybranou plechovku nějaký mecenáš přihodil druhou. Táďu to inspirovalo, nejprve chtěl celý náš špajz odnést do školy (hlavně brambory, mrkev a jogurty) a pak založil náš vlastní domácí food drive. Dva týdny se přes den stěhovalo jídlo z kuchyně do krabice a v noci nenápadně zpátky (a v době vaření s ječením přímo do hrnců).

Táďa se těšil, že jen co se udělá hezky, vystrčí svůj food drive před dům. Když se konečně hezky udělalo, opět vstoupili do hry nepřející rodiče a krabici zlikvidovali.

Když dal P. do food drive Svena, Táďa křičel, protože se bál, že by si náš poklad mohl vzít někdo cizí.